Charakteristika požárně dělících konstrukcí

A. Charakteristika

Požární odolnost požárně dělících konstrukcí může být dána buď přímo při výrobě či montáži typem použitého materiálu (zdivo, železobeton) nebo svoji skladbou, jde-li o montovanou konstrukci (sádrokartony a jiné deskové prvky). Hodnoty požární odolnosti požárně dělících konstrukcí z tradičních materiálů jsou uvedeny v ČSN 73 0821 a budou trvale platit i v návazných předpisech, po ukončení platnosti této normy v r. 2007.

Hodnoty požární odolnosti montovaných požárně dělících konstrukcí z jednotlivých druhů desek a z nich vytvořených sendvičů musí být průběžně kontrolovány a ověřovány v souladu se změnami výrobní technologie a složení vyráběných desek a sendvičů a rovněž tehdy, dojde-li ke změnám platných zkušebních předpisů a metodik.

Soubory údajů v závislosti na složení a tlouštce desek a izolačních výplní jsou obsahem firemních katalogů jednotlivých výrobcců desek. V těchto místech jsou proto uváděny v katalogových listech pouze souhrny jednotlivých aplikací a rozsah požárních odolnosti, které katalogy nejběžněji užívaných výrobků nabízejí.

B. Před navrhováním a aplikací PDK doporučujeme zvážit

• zda se jedná o konstrukci staticky zatíženou, tedy s parametrem R(EI) nebo nezatíženou (EI/EW). Pro staticky nezatěžované konstrukce platí jiné požadavky, než pro konstrukce staticky zatížené.
• Požární odolnost kteréhokoliv požárně odolného konstrukčního prvku ve stavbě je dána vztahem mezi teplotou a statickým zatížením v daném okamžiku. Jinak řečeno - čím vyšší je statické zatížení konstrukce, tím nižší je její požární odolnost. To má samozřejmě vliv i na definici požární odolnosti. Pokud bude statické zatížení konstrukce X, potom dojde ke ztrátě stability této konstrukce např. při teplotě 5000C. Bude-li ovšem statické zatížení X+n, může dojít ke zřícení při teplotách nižších, naopak bude-li toto zatížení X-n, bude požární odolnost konstrukce do defromace vyšší. Z toho důvodu je nutno vždy při navrhování požadavků na požární odolnost zohlednit míru statického zatížení a promítnout požadavek do stanovení "návrhové teploty" pro danou konstrukci.
• Dodatečné zvýšení požární odolnosti požárně dělících konstrukcí je možné buď dodatečným obkladem stropu nebo stěny - např. lepeným obkladem ORDEXAL, případně pomocí předsazených stěn (tam kde je dostatečné místo) nebo pomocí podhledů. Obklad ORDEXAL je v daném případě univerzální, protože umožňuje zvýšení požární odolnosti vnitřních i obvodových plechových stěn EI90/EW 120 minut D1 a střech z trapéz. plechů až na REI 60 D1.
• Požární odolnost žádné tenkostěnné požárně dělící konstrukce nelze zvýšit protipožárním intumescentním nátěrem. Tyto nátěry začínají reagovat při teplotách kolem 180 - 2000C a k plnému vypěnění dochází kolem 7. minuty při plném vystavené požáru v peci, kde je v tu dobu již cca 500- 6000C. Limitní teplota na odvrácené straně požárně dělící konstrukce činí 1400C a je tedy překročena již cca ve 2. až 3. minutě. Tato skutečnost byla průkazně ověřena zkouškami na 3 mm silných plechových deskách.

C. Životnost

Životnost požárně dělících konstrukcí je závislá na materiálu, ze kterých jsou zhotoveny. Údaje o životnosti jsou obvykle obsaženy v technické dokumentaci výrobců. Pokud jde o silikátové konstrukce, lze očekávat, že vyhoví požadavkům § 47, odst. 1 stavebního zákona, resp. čl. 4.12. ČSN 73 0810:2005. U konstrukcí, obsahujících polymerní či jiné organické složky musí být životnost prokázána a v souladu s vyhláškou 246/01 Sb. musí být jejich provozu schopnost průběžně kontrolována.