Úvahy nad požární ochranou stavebních konstrukcí (2.)

Autor: Eduard Vašátko

(pokračování z minulého čísla)

Aby bylo možno eliminovat vliv konstrukce samotné, byly stanoveny faktory, umožňující dosažené výsledky přepočítat na různé druhy ocelových profilů (poměr O/F) a podle toho je pak možno zpracovávat t.zv. dimensační tabulky, umožňující stanovit odpovídající tloušťku funkčního nátěru ve vztahu k požární odolnosti a průřezu nosného prvku.

Až sem sahá obvykle nabídka většiny dodavatelů těchto nátěrových hmot. S ohledem na další předpisy bývá dokumentace k nátěrům doplněna i (většinou formálním) rozhodnutím Hlavního hygienika ČR o souhlasu s uvedením nátěru do oběhu v ČR z hygienického hlediska, součástí technického listu bývají obvykle i zpracovatelské vlastnosti.

Zvlášť pečliví a zákona dbalí výrobci a dodavatelé si ještě objednají u některé státní zkušebny tzv. nepovinnou certifikaci, která je podle výkladu např. SZ 227 pro stavební výrobky vlastně povinná (což je ovšem dokazováno poměrně složitou právní konstrukcí odvozováním z různých navazujících zákonů a předpisů, což málokdo ví a čehož si v praxi téměř nikdo nevšímá). Tento doklad by měl v podstatě shrnovat vlastnosti příslušného materiálu jako celku, bohužel je však v daném případě zcela nedostatečný, protože nestanoví vlastnosti, které výrobek, použitý pro stavbu mít musí (viz § 47, čl. 1 novely stavebního zákona), ale pouze formálně osvědčuje, že byl výrobek podroben zkouškám a že tedy má určitý soubor vlastností, jejichž výběr však stanovil výrobce podle vlastního uvážení. V praxi to vypadá tak, že zkušebna provede či zajistí výrobci ty zkoušky, které výrobce požaduje a na základě toho ( a několika ryze formálních podmínek) vystaví certifikát. Před vystavením tohoto dokladu ještě zkušebna požádá v daném případě o vyjádření ředitelství Hasičského záchranného sboru a pokud byl výrobek průkazně zkoušen podle příslušné normy ve státem akreditované zkušebně PAVUS ve Veselí n. L., případně odborné posouzen PAVUS Praha nebo Expedičním střediskem požární bezpečnost staveb (REPO) v Praze, tento souhlas také zpravidla dostane. Jednotlivé certifikáty ovšem nelze vzájemně srovnávat, protože mohou u dvou obdobných výrobků osvědčovat zcela odlišné parametry, podle toho, co zadavatel po zkušebně požadoval.

Takto zpracované podklady obdrží při volbě materiálu příslušný projektant - požární specialista, kterého obvykle zajímají především požárně technické parametry, v daném případě požární odolnost, případně i celkový vzhled nátěru na konstrukci (pokud bude vidět) a cena. Ti znalejší ještě ověřují použitelnost antikorozních základů a v některých případech i odolnost v konkrétním prostředí (relativní vlhkost).

Jenomže - to vše stačí pouze pro jednoduché případy, t.j. viditelné tyčové prvky v interiéru stavebních objektů a to ještě jen za určitých předpokladů. Vzhledem k tomu, že průkazná zkouška požární odolnosti hodnotila konstrukci, opatřenou nátěrovým systémem, musí být vždy při aplikaci posuzováno i to, zda jsou splněny všechny podmínky, shodné s provedením zkušebního vzorku. To totiž zkušebna v průkazném protokolu o zkoušce výslovně požaduje s tím, že pokud by tomu tak nebylo, protokol pro danou aplikaci neplatí.

V praxi to znamená, že je např. velmi problematické chránit nátěrem nosníky, na nichž je uložen strop či podhled z vlnitého plechu, protože horní pásnice nosníku není ve styku s plechem ani mezi jednotlivými vlnami isolována, ani odpovídajícím způsobem chráněna. Z podstaty funkce nátěru je rovněž zřejmé, že nátěr musí mít pro vypěnění dostatečný prostor - je tedy zřejmé, že nelze sčítat požární odolnost natřeného sloupu či nosníku s dodatečným obložením, pokud není mezi obkladem a nosníkem ponechán dostatečný prostor pro pěnovou vrstvu.