Reakce na předchozí úvodník k vyhlášce 246/01 Sb.

Vážený pane inženýre!

Dovolte mi, abych alespoň v krátkosti reagoval na Váš úvodník v posledním tj. 30. čísle technického zpravodaje.

Vyhláška č. 246/2001 Sb. je pro nás jako pro hasiče opravdu přínosem. Při výkladech jsme byli upozorňováni a věděli jsme i o problematice "kontrol provozuschopnosti" požárně bezpečnostních zařízení (dále jen "PBZ"). Smyslem těchto ustanovení v současné době je, že pokud někdo něco napíše, musí za to nést plnou zodpovědnost. Proto vystavený doklad o kontrole provozuschopnosti PBZ má vypadat tak, jak nařizuje ustanovení § 7 odst. 8 vyhlášky. Pokud se prokáže po požáru apod. opak, správní orgán má viníka. Nikdo po hasičích nemůže chtít, aby podrobně znali podmínky, návody apod. všech PBZ. To se možná trošku dalo kdysi, kdy byly např. jen tři druhy EPS (Cerberus, Schrack a Tesla) anebo několik málo výrobců požárních dveří (Stavokonstrukce Český Brod, Batizovce, Jihočeské dřevařské závody, JZD ,,Pokrok" Nezvěstice, JZD ,,1. MÁJ“ Brno....), ale dnes to opravdu nejde. My - jako hasiči v dnešní „legislativní smršti“ máme „pachatele“.

Poukazujete i na problematiku kontrol provozuschopnosti PBZ „…zejména u starších staveb…“,kdy nejsou k dispozici návody, neexistuje výrobce apod. Současná vyhláška řeší i tuto problematiku v ustanovení § 7 odst. 4 (pro stávající, kde výrobce, normativní požadavky, apod. máme) a hlavně v odst. 5, kde je stanoven postup kontroly provozuschopnosti, pokud tyto některé vstupní veličiny nemáme:

(5) Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.

Pokud opravdu profesionální firma chce dělat kontroly provozuschopnosti starých PBZ zodpovědně, měla by v první řadě znát problematiku uvádění těchto PBŘ v době výstavby (což rovněž zmiňujete, tj. že starší stavba odpovídá době výstavby). Já osobně jsem nastupoval k OIPO Žatec v roce 1987. Troufnu si tvrdit, že některé věci byly v té době řešeny lépe než dnes. V té době např. platila vyhl. FTMIR č. 87/1976 Sb., jako prováděcí předpis k tehdy platnému ustanovení § 130 stavebního zákona, která v § 3 stanovovala „Povinnosti výrobců a dovozců“ (i když je třeba zohlednit tehdejší dobu plánovaného hospodářství)

§ 3 Povinnosti výrobců a dovozců

(1) Výrobci a dovozci jsou povinni Středisku pro katalog výrobků

a) poskytovat každoročně k 1. říjnu údaje o tom, jaký sortiment budou v následujícím roce dodávat a jaké jeho změny (proti předcházejícímu roku - v průběhu roku) se předpokládají,

b) zpracovávat údaje o jednotlivých výrobcích vybraných pro zařazení do katalogu výrobků jako podklady pro katalogové listy v rozsahu a formě určené Střediskem a předat je alespoň 30 dnů před uvedením výrobku do oběhu,

c) oznamovat neprodleně všechny změny údajů o svých výrobcích publikovaných v katalogu výrobků.

(2) Výrobci a dovozci odpovídají za věcnou správnost a aktuálnost údajů zasílaných k publikaci v katalogu výrobků.

Výsledkem tohoto legislativního požadavku byl tzv. Katalog výrobků pro stavební část staveb, tématický svazek „Požární bezpečnost staveb“. Tento katalog vycházel každoročně a projektant, uživatel, pracovníci OIPO apod. měli možnost se o jednotlivých výrobcích včetně PBZ dozvědět více včetně ŽIVOTNOSTI některých materiálů. Pro ilustraci jen několik tehdy používaných materiálů - Pyronit, Pyrotex C, Sibaterm a „Váš“ Dexamin. Zrovna u Dexaminu je poznámka, že životnost dosud stanovena nebyla (což už dnes ovšem není pravda). Pyrotex C má uvedenu životnost 2 roky, pak bylo nutné provést přezkoušení, Sibaterm minimálně 30 let apod. Uvedené příklady jsou z katalogu, kde redakční uzávěrka byla k 31. 12. 1985. Uživatelé tím byli většinou informování o životnosti s tím, co se pak má dělat dále. Praxe ukázala ale něco jiného. Je otázka, kde v dnešní době uvedené katalogy najdu, kde např. najdu typové projekty na tehdejší panelovou výstavbu (T06B, OP 21, T08B apod.). Čas všechno odvál, ale SYSTÉM tu kdysi byl. A kdo chce zodpovědně dělat kontroly provozuschopnosti, má (pokud si to dohledá) možnost. Skoro si troufnu tvrdit, že vědecké knihovny by tyto materiály - (alespoň) katalogy měly ze zákona vlastnit. Vyhláška platila od roku 1976 a končila někdy v roce 1992, kdy končily oborové normy (také zdroj informací, ale kde je dnes najdu) a závaznost ČSN.

Souhlasím s Vámi, že praxe byla jiná. Dnes tu ale máme naši vyhlášku, a máme možnost eventuálně prokázat někomu zavinění tím, že vystaví doklad na něco, co není pravda. Mě jako pracovníkovi SPD chybí „naše“ pracoviště, které by mi při řešení požární bezpečnosti staveb pomohlo a já se o něj mohl opřít. Tj. mělo např. znalce v oboru požární bezpečnosti staveb, umělo řešit nátěry a nástřiky z hlediska těchto požadavků apod.

Dnes je praxe taková, že si zavoláme odborníka - specialistu na konkrétní problematiku, popř. jinou uznávanou osobu, a ten za dobré slovo (nic jiného od nás nemůže čekat), pro nás vyhotoví posudek, kterým můžeme např. napadnout „štětkové natěrače“ protipožárních nátěrů v případě, že špatná kvalita aplikace bije do očí. Nic víc udělat nemůžeme. Oproti tomu si některé nadnárodní firmy, které s námi mají problémy, mohou zaplatit experty a nejrůznější znalce - a běžte bez podpory v zádech proti nim! Ještěže máme alespoň ten podepsaný papír!

Co jsem chtěl touto reakcí říci? Troufnu si tvrdit, že pokud by se do problému opravdu tvrdě šlo, mám možnost prokázat, že řada PBZ (nátěry, nástřiky…) má životnost dávno za sebou. Musel bych ale mít spoustu katalogů, oborových norem, dnes již neplatných ČSN …. . S ohledem na časovou náročnost mi však musí stačit ten podepsaný papír a problém budu řešit až když vznikne. Na nic ostatního opravdu nemám čas, když včera jsem řešil chemičku, dnes hotel a zítra zemědělskou stáj. Specialisty si dovolit nemůžeme - nejsou na ně peníze a moc jich není.

Ústí n.L. 26.10.2006
Ing. Petr Chytrý

Poznámka editora:

Stoprocentně souhlasím. Jako soudní znalec z oboru musím neustále udržovat rozsáhlé databáze již řadu let nevyráběných typů PBZ, zkušebních protokolů z dob, kdy neexistovala certifikace a dalších dokladů, na druhé straně se řada aplikací prováděla na základě jednorázových posudků, které dnes již prakticky neexistují. Právě tak neexistují z přelomu let 1988 - 1992 prakticky žádné podklady ani od dnes již zaniklých výrobců, takže například u jednoho z nástřiků na OK je ve směrnici, vydané přímo MŽP uváděno, že obsahuje azbestová vlákna, zatímco pozdější soukromý výrobce téhož výrobku po roce 1990 ve své technické dokumentaci tvrdí, že azbest neobsahuje, ale odvolává se na atesty původního socialistického výrobce. Co tedy vlastně platí ? To znamená sledovat i datum aplikace, případně provádět analýzy - jenže to lze dělat, jedná li se o rekolaudaci a někdo to zaplatí. Pro běžnou kontrolu funkceschopnosti PBZ se tyto kontroly mohou provádět nanejvýš vizuálně - je to poškozeno, není to poškozeno…Takže jako jediný závěr - důsledné postihy ve všech případech, kdy se potvrzený papír ukáže jako nepravdivý. A tyto případy důsledně publikovat.

E. Vašátko