Uvádění objektu do provozu a aplikace podmínek požární bezpečnosti při provozování objektu

Poznámka redakce:
I když lze požární projektovou přípravu staveb lze většinou hodnotit pozitivně, při realizaci většinou vzniká řada potíží, protože dodavatelské firmy občas „přehlédnou“ nebo zamění – ať již úmyslně nebo z neznalosti některé požadavky požárního projektu, což se pak v lepším případě dohání těsně před kolaudací, v tom horším případě se tiše doufá, že na to orgán HZS prostě nepřijde. Stává se téměř pravidlem, že den kolaudace je dnem, kdy je v objektu požární bezpečnost zajištěna nejlépe. Od té doby pak dochází již jen ke změnám, které by – při zahrnutí do projektu PO – vedly k vyšším požadavkům na prevenci a tím i k vyšším nákladům, případně by byly ve schvalovacím řízení zcela neprůchodné. Nejde tedy jen o vhodné projektové požární řešení, ale o skutečnou požární bezpečnost objektů při jejich běžném provozu. Průběžným každoročním kontrolám by proto měla být věnována podstatně větší pozornost, než dosud…

Příspěvek ing.Pospíšila jsme zařadili i přesto, že některé pasáže jsou dosti polemické. Ostatně o to také jde – referát bude v nějaké podobě prezentován i v listopadu na konferenci v Brně a předpokládáme, že by mohl vyvolat diskusi, která by pomohla stávající situaci řešit.

Uvádění objektu do provozu a aplikace podmínek požární bezpečnosti při provozování objektu

Ing. Martin Pospíšil

Obecně

Článek bych rád věnoval rozboru stavů při uvádění objektu do provozu a aplikace podmínek požární bezpečnosti při provozování objektu. Šokující zkušenosti z významných realizovaných projektů a staveb v poslední době mě přivedly k úvaze nad smyslem a způsobem uvádění stavby do praxe za níže uvedených podmínek požární bezpečnosti.

Při projektování koncepce požární bezpečnosti jsou zohledňovány zejména faktory, ovlivňující bezpečnost osob, zvířat a v neposlední řadě i možných ekonomických ztrát při požárech nebo jiných mimořádných událostech. V dalších částech tohoto referátu budu pro zjednodušení soubor možných mimořádných událostí, zahrnující požáry, výbuchy, možné útoky extrémních skupin, živelných katastrof atd., definovat jako „požáry“.

Opakoval bych notoricky známé zásady, pokud bych se dlouze rozepisoval o způsobech, kterými dosahujeme bezpečnosti ve výše uvedených kritériích. Jak známo, návrh požárně bezpečnostního řešení zahrnuje zejména :

• Určení základních charakteristik požární bezpečnosti – požární výška, druh konstrukčního systému, podlažnost objektu;
• Návrh dělení objektu na požární úseky;
• Stanovení podmínek vybavení objektu požárně bezpečnostními zařízeními a jejich vzájemné funkce;
• Stanovení požadavků na požární odolnost stavebních konstrukcí, případně navržení způsobu ochrany stavebních konstrukcí;
• Určení podmínek bezpečné evakuace osob;
• Stanovení podmínek pro možnosti účinného protipožárního zásahu.
• Určení požárně otevřených ploch a odstupových vzdáleností

Odpovědnost

Ze zákona je v rámci projekčních prací odpovědnou osobou zpracovatel požárně bezpečnostního řešení.

V rámci stavby je odpovědný generální dodavatel stavby, který si v ideálním případě přizve a pověří těmito povinnostmi autora požárně bezpečnostního řešení, případně jinou autorizovanou osobu v oblasti požární bezpečnosti staveb, schopnou orientovat se v dané problematice a rozsahu prováděných prací.

Aniž bych chtěl jakkoli snižovat odbornost kolegů působících v oblasti požární ochrany, provozovatel objektu či činnosti pověřuje plněním povinností na úseku požární ochrany, ve smyslu zákona č. 133/85 Sb., o požární ochraně (dále jen zákon) osobu odborně způsobilou. To může být v extrémním případě čerstvý absolvent 3-týdenního kurzu odborné způsobilosti, bez zvláštního povědomí o složitosti funkcí a vzájemných vazeb požárně bezpečnostních zařízení.

Jak jsem již uvedl výše, mé zkušenosti z poslední let jsou takové, že ačkoli je objekt navržen dle všech zásad, norem a předpisů, v rámci stavby jsou všechny prvky požární bezpečnosti osazeny a odzkoušeny, objekt úspěšně projde kolaudačním řízením, přesto není při zahájení provozu a provozování objektu bezpečnost osob a objektu zajištěna. Setkal jsem se již s částečným, případně i úplným odstavením požárně bezpečnostních zařízení z provozu, bez zajištění adekvátní náhrady (řekněme souboru technických a organizačních opatření suplující v této kritické době požárně bezpečnostní zařízení) a to velmi brzy po kolaudaci.

Podotýkám, že nemluvím o drobných provozovnách, či „kůlnách na nářadí“. Řeč je o objektech, které v sobě zahrnují prostory definované jako shromažďovací, výškové objekty, případně objekty, kde hrozí při selhání požárně bezpečnostních zařízení vysoké ekonomické ztráty. Pro dokreslení jen několik konkrétních příkladů takových případů :

• Odstavení systému nouzového zvukového systému – systému vyhlašování poplachu (pro zjednodušení budu dále tento systém nazývat „evakuační rozhlas“), argumentace - „aby nerušil při případném vyhlášení poplachu umělecký zážitek z kulturní, případně společenské akce“;
• Odstavení samočinných či tlačítkových čidel elektrické požární signalizace od provozu, argumentace – „výrobní linka příliš často spouští plané poplachy“, případně „je obava o zneužití tlačítkových hlásičů požáru návštěvníky a následně průběhu návazných operací elektrické požární signalizace“;
• Znemožnění bezpečné evakuace osob - uzavření východů ze shromaž-ďovacích prostorů, instalace zámků na dveře (nejednou jsem zažil omotané hrazdy panikového kování řetězem s visacím zámkem) zatarasení únikových východů regály, nábytkem i stavebními konstrukcemi;
• Nedodržování základní podmínky trvalé obsluhy u panelu elektrické požární signalizace – argumentace typu : „ v noci máme pouze jednočlennou ostrahu, která musí provádět také pochůzkovou činnost po areálu“;

Podotýkám - a to považuji za zásadní, že výše uvedené záležitosti se dějí bez stanovení mimořádných opatření. Argumentace provozovatelů objektu, že funkce požárně bezpečnostních zařízení není slučitelná s provozováním objektu je pro mne skutečně šokující a nepřípustná. Provozovatelé objektu by si měli uvědomit, že takovým zásahem nejenže vystavující osoby nebezpečí, navyšují případně škody způsobené požárem, ale i sami porušují platné zákony této země.

Zkušenosti s průběhem výstavby

Další nešvar, který jsem ze svých zkušeností vypozoroval a troufnu si říci, že různém rozsahu na každém realizovaném projektu, je nedostatečné informování, proškolení a předání informací provozovateli objektu. Zkušenosti jsou takové, že postup předávání informací je asi následující :

Dodavatel požárně bezpečnostního zařízení instaluje daný prvek do stavby v souladu s požárně bezpečnostním zařízením a schválenou projektovou dokumentací.

ˇ

Předá generálnímu dodavateli stavby doklady, opravňující dodavatele požárně bezpečnostního zařízení k instalaci do stavby.

Provede proškolení osob odpovědných za provoz zařízení, což bývá v době před kolaudací pracovník dodavatelské firmy, případně někdo z technického oddělení budoucího uživatele objektu; tomu však končí smlouva měsíc po uvedení objektu do provozu a zařízení pak bude obsluhovat někdo úplně jiný. V lepším případě předá část dokumentace, která se k němu dostane a část informací osobám, které pak skutečně obsluhují zařízení;

Výsledkem je, že osoby, které mají požárně bezpečnostní zařízení obsluhovat, mají kusé, často nedostatečně jasné pokyny pro obsluhu těchto zařízení, případně vůbec žádné.

Ve finále pak vzniká mezidobí od kolaudace objektu do zahájení užívání (nastěhování osob do objektu, dokončení technologie, apod), kdy dodavatelé jednotlivých požárně bezpečnostních zařízení již nejsou v objektu k dosažení a dochází ke ztrátě informací a podkladů nezbytných pro správné fungování a obsluhu požárně bezpečnostních zařízení.

Opět ze zkušeností vím, že je často prakticky nemožné sehnat pak u provozovatele doklady k zařízením, která zajišťují bezpečnost objektu, stejně tak jako doklady o proškolení osob, které tato zařízení provozují. V důsledku toho tak veškerá snaha a úsilí, které vynakládají projekční týmy i dodavatelé stavby přichází vniveč.

Přes veškerou snahu při stanovování koncepce požární bezpečnosti a vybavení objektů prvky aktivní či pasivní požární bezpečnosti nemůže objekt „bezpečně fungovat“ bez důsledného stanovení podmínek užívání objektu pro budoucího provozovatele objektu.

Další extrém nastává a je to v dnešních podmínkách tržního prostředí běžný jev, že :

Investor a budoucí finální uživatel objektu pověří projekční tým zpracováním projektu za podmínek dodržení všech českých a evropských předpisů.

ˇ

Výstavbou a kontrolou nad dodržováním podmínek výstavby investor pověří developerskou společnost.

ˇ

Dodavatel stavby (stavební firma) provede stavbu za dodržení projekčních podkladů a v rámci stavby provede koordinaci všech prvků stavby ovlivňující bezpečnostní standard objektu.

ˇ

Dodavatel stavby dovede objekt do stavu schopného obstát při kolaudačních řízeních; provede komplexní kontrolu všech instalovaných požárně bezpečnostních zařízení; doloží příslušné doklady a získá kladné stanovisko dotčeného orgánu státní zprávy – v našem případě místně příslušného Hasičského záchranného sboru.

ˇ

Nastává období trvající týdny či měsíce, kdy je objekt předáván stavebníkovi, což např. je výše zmiňovaný developer stavby; tento děj však dle zkušeností probíhá již bez aktivní přítomnosti zpracovatele požárně bezpečnostního řešení, případně osoby, která provádí koordinaci systémů; dochází tak nejen ke ztrátě dat, informací a podmínek z projekční fáze, tak i z části realizace stavby.

ˇ

Dále je objekt předán, resp. „prodán“ vlastnímu uživateli objektu.

Výsledkem takového postupu potom je, že k osobám které mají později při vlastním provozu objektu odpovědnost za provozování požárně bezpečnostních zařízení se opět nedostanou tolik potřebné vstupy. Stejně tak zmiňovaná odborně způsobilá osoba dostává minimum informací, nezbytných pro plnění povinností na úseku požární ochrany.

Návrhy na řešení

Cílem je eliminovat ztrátu informací při uvádění objektu do provozu. Legislativně stanovit podmínky vztahující se na zpracovatele požárně bezpečnostního řešení, na dodavatele stavby, na investora a provozovatele objektu.

Jako součást povinné dokumentace v rámci kolaudačních řízení požadovat předložení dokladu o dodržování podmínek požární bezpečnosti v objektu příslušnému Hasičskému záchrannému sboru. Zde by byl určen termín pro proškolení obsluhy požárně bezpečnostních zařízení a termín pro stanovení organizační a technické struktury fungování všech složek zajišťující bezpečnost v objektu. Ve stanovené době by se zároveň „vychytaly“ nedostatky, ovlivňující funkci požárně bezpečnostních zařízení – vliv technologie, provozních podmínek, atd.

Doklad by obsahoval především :

• Prohlášení dodavatele stavby o komplexní instalaci požárně bezpečnostních zařízení, včetně dokladu prokazující jejich funkčnost a souběh a vzájemné vazby jednotlivých zařízení;
• Od skutečného – reálného provozovatele objektu doklad, že je objekt provozován v souladu s navrženým bezpečnostním standardem, že je zajištěna obsluha, určení odpovědných osob a proškolení u všech požárně bezpečnostních zařízení;
• Doklad od provozovatele objektu o stanovení podmínek požární bezpečnosti v objektu – např. formou předložení dokumentace požární ochrany a dokladu o proškolení osob.
• Garantem uvedených dokladů by měla být konkrétní osoba. Osoba znalá podmínek požárně bezpečnostního řešení, ideálně zpracovatel PBŘ, případně osoba podílející se na procesu výstavby a uvádění požárně bezpečnostních zařízení do provozu.

Jako vhodné se mi jeví zapracování podmínek požární bezpečnosti do dokumentace požární ochrany, kterou má každý provozovatel činnosti ze zákona zpracovanou a má povinnost ji jednou ročně aktualizovat. Pokud je provozovaná činnost začleněna jako činnost s vysokým požárním nebezpečím – tak do posouzení požárního nebezpečí, pokud se zvýšeným - pak do stanovení organizace zabezpečení požární ochrany a dále do příslušných požárních řádů, pokynů pro obsluhu, směrnic pro činnost požárních hlídek, apod.

Informace o koncepci požární bezpečnosti, vybavení objektu požárně bezpečnostními, atd. by měly dostat všechny osoby trvale se vyskytující v objektu v rámci periodického školení o požární ochraně.

Stanovit v projektu závazné podmínky pro budoucího uživatele objektu. Zohlednit organizační složku nezbytnou např. pro podmínky evakuace, způsobu ovládání požárně bezpečnostních zařízení, podmínek při protipožárním zásahu. Na druhou stranu uplatnit tyto podmínky při dimenzování a stanovování parametrů zařízení a vybavení objektu z hlediska požárního zabezpečení objektu.

Závěr :

• Předložení dokladu o dodržování podmínek požární bezpečnosti v objektu příslušnému Hasičskému záchrannému sboru;
• Zapracovat podmínky požární bezpečnosti, požárně bezpečnostní zařízení, včetně jejich funkce a návazností, podmínky evakuace osob a možnosti protipožárního zásahu do příslušné dokumentace požární ochrany;
• O výše uvedených podmínkách požární bezpečnosti informovat všechny osoby trvale se vyskytující v objektu v rámci periodického školení o požární ochraně.