Autor: Ing. Radek Batista MBA
V poslední době se zvýšila četnost dotazů z řad široké laické veřejnosti na nutnost používaní a nasazování protipožární detekce. Jedná se technologie, které nelze přímo posuzovat jako elektrickou požární signalizaci (EPS), která se nasazuje dle odborného posouzení – požárního zatížení staveb a nebo dle požadavku provozovatele, investora. To zvláště tam, kde není nutno použít EPS, ale provozovatelé se snaží zvýšit stupeň zabezpečení (hotely, sklady, provozovny) a tím případně získat bonusy u pojišťovacích společností.
O co se tedy vlastně jedná, pokud nejde o klasickou EPS (monitorovací ústředna + detektory), ale pouze o samostatně pracující detektory, které si může resp. bude muset každý namontovat? Oprávněnost takovýchto postupů byla postupně monitorována a výsledkem byl vznik nyní již platné vyhlášky MV ČR č. 23/2008 Sb.
Dovolil bych si zde proto některé body, vztahující se k tématice zařízení autonomní detekce a signalizace zmínit:
| VYHLÁŠKA č.23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb Ministerstvo vnitra stanoví podle § 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb.: § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání stavby. (2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES 1). ....... § 14 Vybavení stavby požárně bezpečnostním zařízením (1) Stavba se vybaví požárně bezpečnostním zařízením 2) v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 část 2. (2) V případě, kdy z expertní zprávy nebo expertního posudku 3) vyplyne, že nevybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením bude mít za následek bezprostřední ohrožení života osob, musí být stavba tímto zařízením vybavena i v případě, že vybavení stavby takovým zařízením česká technická norma uvedená v příloze č. 1 část 4 doporučuje. (3) Stavba uvedená v § 15 až 18 a § 28 musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace uvedeným v příloze č. 5. § 15 Rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci (5) Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu nebo u mezonetových bytů a rodinných domů s více byty v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2, musí být umístěno další zařízení v jiné vhodné části bytu. § 16 Bytový dům (2) V bytovém domě musí být každý byt vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2 a v mezonetových bytech, musí být umístěno další zařízení v jiné vhodné části bytu. § 17 Stavba ubytovacího zařízení (7) Stavba ubytovacího zařízení, u které nevzniká požadavek na vybavení elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v každém pokoji pro hosty, společných prostorech a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu. ....... § 33 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2008. |
1) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb. 3) § 41 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb. |
Pochopitelně po zamyšlení se nad výše uvedenými fakty vyvstávají otázky:
a to na straně uživatelů: jak zařízením autonomní detekce a signalizace pořídit, jak ho instalovat a udržovat ve správné funkčnosti po celou dobu životnosti,
tak i na straně výrobců: jak zařízením autonomní detekce a signalizace nejlépe navrhnout, vyrobit a nabídnou uživateli v nejvhodnější konfiguraci.
Pokusme se proto zmínit některé z řady výrobků, které jsou na trhu k dispozici a odpovědět na naše základní otázky resp. vysvětlit základní pojmy autonomní detekce a signalizace.
Zařízením autonomní detekce a signalizace se rozumí:
a) autonomní hlásič kouře podle české technické normy ČSN EN 14604, nebo
b) hlásič požáru podle české technické normy řady ČSN EN 54 "Elektrická požární signalizace" a to například část 5, část 7 a část 10; tyto hlásiče jsou použity například v lince elektrických zabezpečovacích systémů v souladu s českými technickými normami řady ČSN EN 50131 "Poplachové systémy – Elektrické zabezpečovací systémy".
Typy hlásičů
Optický – kouřový detektorslouží k včasnému odhalení vznikajícího požáru a to na základě průvodních znaků – kouře. U kvalitnějších detektorů je měřící komora opatřena mřížkou proti nečistotám či létajícímu hmyzu. Hlásič pracuje na základě tzv. na základě Tyndallova fotoelektrického jevu. a určený k rozpoznání požárů v počátečním stadiu. Proniknou-li částice kouře do měřící komory hlásiče, dojde k odrazu vysílaného infračerveného paprsku, takže část záření dopadne na přijímací fotodiodu, umístěnou mimo optickou osu vysílací diody LED, tato změna je dále zpracována vyhodnocovacími obvody typu „fuzzy logic“ a po zakódování je informace o stavu hlásiče – požár resp. klidový stav zobrazen LED diodou na hlásiči.
Hlásič je vhodný pro rozeznání prahového hoření v počátečním stádiu, není citlivý na vliv prachu, vlhkost a vysokou rychlost proudícího vzduchu. Obzvláště je vhodný tam, kde při hoření dochází k vývoji světlého kouře.
Ionizační kouřové detektoryjsou používány některými výrobci, kteří udávají, že ionizační složka je extrémně malá a tudíž lidskému zdraví neškodná. Funkce spočívá ve vyhodnocení a porovnání 2 komor – jedna referenční se stopovým obsahem prvku vyzařující záření a druhá - měřící do které vstupuje kouř. Obě komory jsou porovnávány a pokud dojde k vyrovnání či zvýšení záření obsažené v kouři v měřící komoře, dojde opět k vyhlášení poplachu – identifikace pomocí LED diody.
Teplotní hlásiče diferenciální nebo maximální detekuje otevřené ohně s/bez kouře. Detekuje okolní teplotu a naměřené hodnoty vyhodnocuje podle speciálního algoritmu a ověřuje věrohodnost výsledku testu. Hlásič reaguje jak na nárůst teploty, tak i na překročení teplotního maxima. Hlásič je možné použít i ve zhoršených podmínkách jako je prašnost, kouř nebo pára. LED dioda signalizuje opět vyhlášení poplachu.
Kombinované opticko-kouřové a teplotní hlásiče mají shodné parametry jako jednotlivé dílčí detektory a pomocí algoritmu tak vyhodnocují obě složky požáru kouř resp. teplotu. Výhodou tohoto hlásiče je použití dvou hlásičů v jediném provedení.
Kombinovaný hlásič opticko-kouřový s detekcí CO - zajišťující ochranu proti nejčastějším rizikům, požáru a úniku kysličníku uhelnatého a to zvláště v prostorách s možným vznikem spalin, jako jsou dílny, garáže, koridory s průjezdem aut apod.
Oxid uhelnatý(CO) je bezbarvý, nezapáchající plyn, vyprodukovaný některými domácími spotřebiči (krb, karma etc.). Oxid uhelnatý může ublížit nebo dokonce zabít člověka již během několika minut. Protože je to tiché nebezpečí, jehož příznaky spíše připomínají chřipku, hodně lidí ani neví, že na ně oxid uhelnatý působí a může být již příliš pozdě. Hlásiče oxidu uhelnatého spustí poplach pokud zdetekují větší výskyt oxidu uhelnatého a dají čas a šanci pro evakuovat osob do bezpečí
Sirénou jsou pak vybaveny všechny výše uvedené typy hlásičů. Tato může bát aktivní – požár je detekován LED diodou a zároveň je aktivován akustický poplach – intenzita se liší od výrobce (85 – 95 dB)
Napájení hlásičů je zajištěno akumulátorem – baterií – zpravidla 9V ss, jejíž trvanlivost je závislá na kvalitě (až 10 let)
Funkční zkoušky jsou doporučovány každým výrobcem individuálně. Jedná se zpravidla o periodickou aktivaci čidla – zkušebním tlačítkem na detektoru, kdy je zkoušena siréna, releový modul a nabití baterie.
Ukázky některých typů hlásičů:

Instalace a funkčnost:
Montáž / aktivace čidla – vložením baterie / funkční zkouška

Hlásiče kouře, teplotní či CO je nejlépe umístit doprostřed stropu chráněné místnosti, minimálně však ve vzdálenosti 30cm od stěny. Maximální výška pro umístění je 6m od podlahy chráněného prostoru. Hlásiči by měly být vybaveny minimálně centrální místnosti objektu a místnosti kde spíme.
CO detektory pak ideálně v prostorách s možným výskytem kouře – místnosti s krbem, dílny, garáže.
Příklad pro rozmístění v místnosti:

Jednou z řady funkcí, kterou nabízí výrobci je možnost vzájemného propojení přes releový modul, který umožňuje bezdrátové propojení jednotlivých hlásičů do skupin. Počet hlásičů ve skupině je až 10. Značnou výhodou je, že hlásič, který je umístěn např. v ložnici, bude aktivován detektorem v místnosti, kde došlo ke vzniku požáru (garáž, kotelna a pod). Osoby jsou tak informovány (akusticky, opticky) o stavech v jiných prostorách objektu. Díky výstupnímu relé z hlásiče lze akusticky či opticky (siréna, maják) signalizovat i vně objektu. Je to zvláště vhodné tam, se nenachází žádné osoby a kde je spíše nebezpečí v podobě materiálních ztrát (garáže, technické místnosti – rozvodny, klimatizační jednotky, strojovny a pod)

Závěrem:
Jenom v Německu zemře na následky požárů vzniklých z nedopalků cigaret, vadného odkouření v objektech, vznícení od spotřebičů ročně kolem 600 lidí. V anglosaských zemích má použití detektorů dlouholetou tradici a pro nové objekty je jejich použití naprostou samozřejmostí. Tak jako před ca 15 lety začalo být u nás standardem použití zabezpečovacích systémů (EZS) do rodinných domů či bytů ve vícepatrových objektech, tak i nyní se postupně stává protipožární zabezpečení standardem a je s touto technologií počítáno již v prvopočátečních projektech. Zde se spíše užívá technologie s metalickým propojením na ústřednu (vedle pohybových PIR čidel se používají i protipožární čidla). Co však do objektů, které jsou již hotovy? Zde jakékoliv zásahy do instalace či pokládka nových kabelů nepřichází v úvahu. Právě zde je technologie bezdrátových hlásičů tou nejoptimálnější formou.
Poznámka:
Použité materiály jsou volně k dispozici u řady výrobců či jejich distributorů.
Sídlo společnosti:
J Seidl a spol., s.r.o. Husova 120,
544 01 Dvůr Králové nad Labem,
tel: 499 320 459, fax: 499 320 219
Technická kancelář:
Pražská 16, 102 21 Praha 10,
tel/fax: 281 017 369, mobil: 608 075 005,
e-mail: bohuslav@seidl.cz, web: www.seidl.cz
VOR-KOS v Hradci Králové, oddíl C, vložka 4,
bankovní spojení KB Trutnov 13443/601/0100
IČ: 00484016
© J. Seidl & spol., s.r.o. 2009
Realizace www stránek: Saturn-Toya