Nová vyhláška o technických požadavcích na stavby z hlediska požadavků požární bezpečnosti staveb

Autor: Plk. ing. Petr Chytrý

 

1. Úvod

Dne 26.srpna 2009 vyšla ve Sbírce zákonů v částce 81 pod číslem 268 nová vyhláška o technických požadavcích na stavby (dále jen „vyhláška“), Vyhláška nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení, a zároveň byla zrušena původní vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, v platném znění. Pod číslem 269 byla ve stejné částce 81 publikována novela, kterou se mění stávající vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a dále pod číslem 270 vyhlášeno sdělení ministerstva pro místní rozvoj ze dne 14.8.2009 o schválení Politiky územního rozvoje České republiky 2008 jde o nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně i jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje EU).

Obecnými požadavky na výstavbu (dále jen „OTP“) se ve smyslu § 2 odst. 2 písm. e/ zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“) míní obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby, stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem. Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny, v návaznosti na § 169 odst. 1 stavebního zákona, při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat mj. OTP stanovené prováděcími právními předpisy. K provedení § 169 v návaznosti na § 194 písm. a/ stavebního zákona je zmocněno ministerstvo pro místní rozvoj (co se týče OTP).

Po nabytí účinnosti nového stavebního zákona byla doposud používána původní vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, v platném znění. Vydáním nové vyhlášky dochází k určitým změnám a cílem tohoto článku je mj. upozornit na některé z nich.

V úvodu je nutné poukázat, že tato nová vyhláška se nevztahuje na OTP na výstavbu v hlavním městě Praze, kde platí samostatný předpis (vyhláška hlavního města Prahy č. 26 /částka 12, ročník 1999 Sbírky obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy/) a dále na technické požadavky některých speciálních staveb, kde platí samostatné předpisy. Zde je však třeba upozornit, že vydáním nové vyhlášky došlo rovněž ke zrušení stávající vyhlášky č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství s tím, že některé technické požadavky byly převzaty do vyhlášky nové.

Ve vztahu ke stavebnímu zákonu je zvláštním právním předpisem pro oblast požární bezpečnosti staveb zákon o požární ochraně a předpisy vydané k jeho provedení a při zpracování projektové dokumentace stavby v rozsahu požárně bezpečnostního řešení je projektant stavby těmito právními předpisy vázán. Jedná se zejména o vyhlášku č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří, vyhlášku č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru a v neposlední řadě o vyhlášku č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, jejíž ústavnost byla potvrzena Ústavním soudem ČR.

Ač požadavky požární ochrany staveb řeší posledně jmenovaný právní předpis, jsou v nové vyhlášce opětovně uvedeny, rozšířeny, zpřesněny apod. některé požadavky na úseku požární bezpečnosti staveb, na které si dovoluji upozornit. Není úmyslem tohoto článku detailně rozebrat jednotlivá ustanovení vyhlášky, ale jde spíše o to, upozornit širokou odbornou veřejnost na některé nové skutečnosti (z hlediska subjektivního hodnocení autora článku) s tím, že teprve praktické využití tohoto předpisu ukáže jeho případné klady a zápory.

 

2. Komentář k vyhlášce

2.1 Část první

V této části je řešeno úvodní ustanovení, tj. předmět úpravy tohoto právního předpisu a základní pojmy. Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, stanoví vyhláška technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů. Vyhláška prošla i notifikačním procesem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 98/34/ES ze dne 22. 6. 1998. Její ustanovení se uplatní též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Požadavky obsažené v částech druhé až páté této vyhlášky (viz dále) platí pro všechny druhy staveb a zařízení, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů, není-li v části šesté uvedeno jinak (tj. část vyhlášky zabývající se zvláštními požadavky pro vybrané druhy staveb).

V § 3 jsou definovány základní pojmy, kdy u některých dochází k rozšíření popř. zpřesnění oproti stávajícímu stavu. Jedná se zejména o definici stavby se shromažďovacím prostorem (nově např. odkaz na normové hodnoty), stavby pro obchod (definice zahrnuje nově i prodejny do 2000 m²), ubytovací jednotky (součástí ubytovací jednotky jsou i tyto jednotky v zařízení sociálních službách, určené k trvalému bydlení (!) – viz zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění), stavby pro zemědělství (rozšíření původního rozdělení na stavby pro hospodářská zvířata, doprovodné stavby pro hospodářská zvířata, stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby a stavby pro skladování hnojiv a přípravků na ochranu rostlin), místnosti a v neposlední řadě nově upravené - rozšířené definici normové hodnoty, kdy se tato nová definice blíží ověřené definici „normativního požadavku“ podle § 1 písm. f/ vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru.

Normovou hodnotou je tedy nově konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.

 

2.2 Část druhá

V části druhé jsou řešeny technické požadavky na stavby – žumpy, rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu, připojení staveb na sítě technického vybavení a oplocení pozemku. Zde bych zejména upozornil na § 6, tj. ustanovení řešící připojení staveb na sítě technického vybavení. V odst. 1 je stanoveno, že stavby podle druhu a potřeby musí být mj. napojeny na vodní zdroj nebo vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů. Odst. 2 stanoví, že každá přípojka stavby na vodovod pro veřejnou potřebu a sítě potřebných energií musí být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a vnější odběrná místa pro odběr vody pro hašení požárů musí být přístupná a trvale označená. V odst. 5 je stanoveno, že všechny prostupy přípojek nebo příslušného odběrného technického zařízení do stavby nebo její části, umístěné pod úrovní terénu, musí být řešeny tak, aby byl znemožněn v případě havárie plynového potrubí vně objektu průnik plynu do stavby. Zde se jedná zejména o reakci na několik negativních událostí (výbuchy obytných domů apod.) z nedávno minulé doby, se kterými jsme se mohli setkat v hromadných sdělovacích prostředcích.

 

2.3 Část třetí

V této části jsou řešeny požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb. Jako v předcházející právní úpravě i v nové vyhlášce jsou v § 8 stanoveny základní požadavky na stavby, kdy stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně plnila základní požadavky, kterými jsou:

 

a/ mechanická odolnost a stabilita,

b/ požární bezpečnost (s odkazem na vyhlášku č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb),

c/ ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí,

d/ ochrana proti hluku,

e/ bezpečnost při užívání,

f/ úspora energie a tepelná ochrana.

 

Stavba musí splňovat výše uvedené požadavky při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby. Dále je stanoveno, že výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba splní uvedené základní požadavky. Tato ustanovení je třeba zohledňovat zejména při aplikaci některých požárně bezpečnostních zařízení (§ 2 odst. 4 vyhl. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru), zejména s ohledem na jejich plánovanou životnost, obnovu apod. (viz např. čl. 4.12 včetně poznámky ČSN 73 0810 PBS – Společná ustanovení).

V § 10 jsou řešeny všeobecné podmínky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, kdy stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejich uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech, zejména následkem např. nedostatečného zneškodňování kouře apod. (ve vyhlášce jsou demonstrativně vymezeny některé příklady). Zde se jedná např. o časté sousedské spory týkající se nevhodné instalace komínového tělesa, kdy je soused obtěžován – ohrožován kouřem z tohoto tělesa apod.

V § 12 jsou např. řešeny požadavky na větrání bytů a dalších místností obytných budov a pokojů ubytovacích zařízení, kdy tyto nesmí být větrány do společných prostor a prostor komunikačních. V odst. 3 je stanoveno, že do světlíkové nebo větrací šachty lze zaústit pouze větrání místností stejného charakteru v celé výšce šachty, šachtou nesmí být odváděny spaliny od spotřebičů paliv. Pouze v odůvodněných případech, při zachování funkce světlíkové nebo větrací šachty, v nich může být umístěn komín odpovídající normovým hodnotám (tj. zejména ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, apod.) – dále viz komentář k § 24 vyhlášky.

V § 15 je řešena bezpečnost při provádění a užívání staveb, kdy hlavní domovní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými místnostmi musí umožnit přepravu předmětu rozměrů 1950x1950x800 mm a u staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950x1950x900 mm. Uvedené požadavky se nevztahují na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci, ale mohou mít vliv na navrhování i únikových cest z hlediska požární bezpečnosti staveb. Setkali jsme se v praxi s případy, kdy v rámci odstraňování vad typově navržených domů (panelové domy) docházelo k nedovolenému zužování únikových cest včetně únikových dveří (viz dále komentář k § 26 vyhlášky). Nová vyhláška v řadě ustanovení také nově upravuje OTP staveb v záplavových územích (vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.), kdy je např. v tomto citovaném paragrafu dále řešeno technické vybavení staveb v těchto územích s tím, že tato výbava musí být navržena a provedena se zvýšenou odolností proti možným účinkům vod při povodních. Technické provedení trafostanic, hlavních rozvaděčů elektřiny, elektrických rozvodů a rozvodů sítí elektronických komunikací, hlavních uzávěrů plynu a vody, odvádění odpadních vod ze staveb, zařízení kotelen na vytápění budov a strojoven výtahů budov pro bydlení a občanského vybavení musí odpovídat požadavkům pro bezpečnou obsluhu a funkčnost při možném zaplavení vodou při povodni. Zde se může mj. jednat i o řešení obsluhy a funkčnosti při zásahu jednotkami PO při povodni apod.

V § 17 je řešeno odstraňování staveb. I když se jedná o situace, kde není běžně vykonáván státní požární dozor ve smyslu § 31 odst. 1 písm. b/ a c/ zákona o požární ochraně, tj. Hasičské záchranné sbory krajů se běžně stanovisky (závaznými stanovisky) nevyjadřují k těmto činnostem, jedná se o situaci, kdy stavby se musí odstraňovat tak, aby v průběhu prací nedošlo mj. ke vzniku požáru. Při odstraňování staveb nesmí být dále ohrožena stabilita jiných staveb a ani provozuschopnost sítí technického vybavení v dosahu stavby. Tyto skutečnosti musí být řešeny v předem stanoveném technologickém postupu a v dokumentaci bouracích prací (§ 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb).

 

2.4 Část čtvrtá

V této části jsou řešeny požadavky na jednotlivé stavební konstrukce staveb. Z jednotlivých ustanovení lze poukázat např. na § 21, který řeší podlahy, povrchy stěn a stropů. Zde  je např. uvedeno, že instalace uložené v podlaze nesmí narušit vlastnosti podlahy požadované pro příslušný prostor (a to i tedy z hlediska požadavků požární bezpečnosti staveb). Dále je stanoveno, že povrch stěn a příček v prostorech, kde je nebezpečí výbuchu prachu, musí být hladký s omyvatelnou úpravou. Zde je nutné zvýšenou pozornost věnovat např. případným protipožárním úpravám na zvýšení požární odolnosti těchto stavebních konstrukcí požárními nástřiky apod., které mají v řadě případů povrchovou strukturu, která by mohla být v kolizi s těmito požadavky.

V § 22 a 23 jsou řešeny schodiště a šikmé rampy. Vyhláška stanovuje, že každé podlaží, mimo vstupní přístupné přímo z upraveného terénu, a každý užitný (!) půdní prostor budovy musí být přístupný jedním hlavním schodištěm. Další pomocná schodiště se navrhují především pro řešení únikových, popř. zásahových cest v souladu s normovými hodnotami. Místo schodišť lze navrhnout šikmé rampy, které na únikových cestách nesmí mít větší sklon než 1 : 8 (soulad s normovými požadavky ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804). Prostor schodiště musí být osvětlen a větrán.

V § 24 jsou řešeny komíny a kouřovody. Tyto musí být navrženy a provedeny mj. tak, aby byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší a aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat. Bezpečnost spalinové cesty instalovaného spotřebiče musí být potvrzena revizní zprávou obsahující údaje o výsledku její kontroly vymezené normovými hodnotami (dále viz také komentář k § 12). Spaliny spotřebičů paliv se odvádí nad střechu budovy. Vyústění odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze použít jen v technicky odůvodněných případech při stavebních úpravách budov nebo u průmyslových staveb, při dodržení normových hodnot. Výška komína nad střechou budovy i ve vztahu k nejbližšímu okolí je dána normovými hodnotami.

Materiály komínů, kouřovodů, komínových vložek a jejich izolací musí odpovídat normovým hodnotám. Komíny musí být opatřeny identifikačními štítky odpovídajícími normovým hodnotám. Zde je nutné zároveň upozornit na stávající znění § 8 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která v tomto ustanovení řešícím konstrukce komínu a kouřovodu při navrhování stavby ukládá, že konstrukce komínu, kouřovodu nebo jejich část musí být navržena ze stavebních výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2. Komín, kouřovod nebo jejich část mohou vykazovat třídu reakce na oheň B až E, jsou-li splněny požadavky české technické normy (ČSN 73 4201). Kromě vzdálenosti stavebních konstrukce od vnějšího povrchu pláště komína a kouřovodu stanovuje, že komín musí být označen podle české technické normy tj. ČSN EN 1443 Komíny – Všeobecné požadavky.

Vyhláška dále stanovuje, že na spalinové cestě musí být kontrolní, popřípadě vybírací, vymetací nebo čistící otvory pro kontrolu a čištění komínů a kouřovodů. Umístění otvorů, jejich počet a provedení jsou dány normovými hodnotami. Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, musí být zabezpečen trvalý přístup budovou, otvorem ve střeše, komínovou lávkou, popřípadě vnější přístupovou cestou, střešními stupni (s odkazem na normové hodnoty).

Na závěr tohoto ustanovení je třeba konstatovat, že je uvažováno o revizi popř. změně současně platné ČSN 73 4201 s tím, že stávající zastaralá vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů by měla být nově nahrazena již připravovaným nařízením vlády, kterým se stanovují požadavky požární bezpečnosti při provozu spotřebičů paliv, komínů a kouřovodů.

V § 26 jsou řešeny výplně otvorů. Zde je mj. stanoveno, že hlavní vstupní dveře do bytů a pobytových místností musí mít světlou šířku nejméně 800 mm (viz také požadavky ČSN 73 0833, § 15 této vyhlášky, apod.). Průlezné otvory ve stropech nesmějí mít žádný rozměr menší než 0,7 m a u vstupních otvorů do šachet nebo kanálů menší než 0,6 m. Uvedené rozměry vstupních otvorů nesmí být zužovány žebříky nebo stupadly. Možná ke škodě věci však bylo odstraněno praxí odzkoušené ustanovení týkající se dveří na únikových cestách, které musely umožňovat snadný a rychlý průchod a svým zajištěním (!) nesměly bránit evakuaci osob, popřípadě zvířat a zásahu požárních jednotek. Toto ustanovení (resp. jeho porušení) se používalo zejména v případech instalace nepovolených dodatečně montovaných bezpečnostních zámků např. u bytových domů apod.

V § 28 vyhlášky jsou řešeny výtahy. Stavby se podle druhu a potřeby vybavují výtahy:

• určenými pro dopravu osob nebo osob a nákladů,
• určenými pro dopravu nákladů,
• požárními,
• evakuačními.

V § 29 jsou řešeny výtahové a větrací šachty. Vyhláška stanovuje, že ve výtahové šachtě nesmí být umístěna žádná vedení technického vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz a bezpečnost výtahu. Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do prostoru mimo budovu a nesmí být využita pro větrání prostorů nesouvisejících s výtahem. Do větrací šachty nesmí být umístěno žádné vedení technického vybavení.

Shozy pro odpad jsou řešeny v § 30 vyhlášky. Shozové šachty, jejich vhozové a čistící otvory, popřípadě vhozové kabiny a prostory pro shromažďování a sběr odpadu, musí být situovány, uspořádány a provedeny tak, aby do ostatních částí stavby nemohl pronikat oheň, kouř, pachy, prach a hluk. Zde se pravděpodobně jedná o zpřísnění kriterií z hlediska požadavků požární bezpečnosti staveb, kdy např. kap. 8.13 Shozy odpadků ČSN 73 0802 vyžaduje dveře těsné proti proniku kouře (uzávěry S) jen v případech, kdy otvory ústí do chráněné únikové cesty! Shozové šachty musí mít zajištěno účinné odvětrání a nesmí v nich být umístěno žádné vedení technického vybavení. Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v obytných ani v pobytových místnostech.

V § 31 jsou řešeny předsazené části stavby a lodžie, kdy vyhláška např. stanovuje, že předsazené části stavby – výška jejich umístění nad vozovkou a nad částí chodníku, je (kromě jiného) nejméně 4,95 m.

 

2.5 Část pátá

Tato část vyhlášky řeší požadavky na technická zařízení staveb.  V § 32 jsou řešeny vodovodní přípojky a vnitřní vodovody, kde je mj. stanoveno, že hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje před vodoměr. Musí být přístupný a jeho umístění musí být viditelně a trvale označeno.

V § 33 jsou řešeny požadavky na kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace. Zde je uvedeno, že větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů, větracích průduchů, instalačních šachet a půdních prostor a musí být vyvedeno nejméně 500 mm nad úroveň střešního pláště.  V záplavovém území a tam, kde je třeba území či stavby chránit proti zpětnému vzdutí v kanalizaci pro veřejnou potřebu při povodni, a v ostatních územích, kde hrozí nebezpečí zpětného vzdutí odpadních vod v kanalizaci pro veřejnou potřebu při přívalovém dešti, musí být vnitřní kanalizace vybaveny zařízením proti zpětnému toku, nebo uzávěrem.

Připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací řeší § 34 vyhlášky. Zde se stanovuje, že elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat požadavky mj. na dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru. Transformační stanice a náhradní zdroje elektrické energie umístěné v budovách musí vyhovět všem požárně bezpečnostním požadavkům. Každá stavba musí mít trvale přístupně a viditelně označené zařízení umožňující vypnutí elektrické energie.

V § 35 jsou řešeny plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení. Oproti stávajícímu předpisu bylo odstraněno ustanovení, které stanovovalo, že uvnitř budov nesmí být pro rozvod plynu použito materiálů z plastů. Jedná se o novinku používanou v jiných zemích (např. vrstvené plastové trubky na rozvod plynů), která však zatím v některých případech naráží na normativní požadavky požární bezpečnosti staveb. Připojené spotřebiče mohou být podle svého provedení umístěny pouze v prostorách, které svým účelem odpovídají funkci spotřebiče. U staveb umístěných v záplavových územích musí být uzávěry plynu mimo dosah hladiny, pro kterou bylo záplavové území stanoveno.

 

Ochrana před bleskem je řešena v § 36 vyhlášky a v souladu s odst. 1 musí být zřizována na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit např. výbuch - zejména ve výrobě a skladech výbušných a hořlavých hmot a plynů nebo kde byl blesk mohl způsobit přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být  před bleskem chráněny.

 

V § 37 jsou řešena vzduchotechnická zařízení. Tato zařízení musí umožnit požadované pravidelné čištění a údržbu (pozor např. na vhodné umístění revizních otvorů požárních klapek). Výdechy odpadního vzduchu musí být vzdáleny nejméně 1,5 m od nasávacích otvorů venkovního vzduchu, východů z chráněných únikových cest, otvorů pro přirozené větrání chráněných popř. částečně chráněných únikových cest a 3 m od nasávacích a výfukových otvorů sloužících nucenému větrání chráněných únikových cest.

 

Požadavky na vytápění jsou stanoveny v § 38. V případě instalace teplených spotřebičů na tuhá paliva musí být k dispozici prostor na uskladnění tuhých paliv (uhlí, dřevo, štěpky, apod.). Kotle a spotřebiče musí mít zajištěn přívod spalovacího a větracího vzduchu. Odvod spalin, kondenzátu ze spalin a dalších škodlivin nesmí ohrožovat zdraví osob nebo zvířat. Při dodávce tepla z vnějšího zdroje musí být na vstupu do vnitřní otopné soustavy stavby a na výstupu z ní osazen hlavní uzávěr topného média. Zařízení uvedená ve vyhlášce a hlavní uzávěry topného média musí být přístupné a zabezpečené proti neoprávněné manipulaci.

 

 

2.6 Část šestá

V této části vyhlášky jsou řešeny zvláštní požadavky pro vybrané druhy staveb. Jak bylo upozorněno dříve, mohou se tyto požadavky částečně lišit od obecných požadavků, uvedených v částech druhé až páté vyhlášky.

Z vybraných druhů staveb lze poukázat zejména na ustanovení § 41, který řeší stavby se shromažďovacím prostorem. Možná ke škodě věci vypadlo oproti staré vyhlášce ustanovení, kdy měly mít tyto stavby jednoznačně stanoven maximální limit návštěvníků. Přesto tyto stavby musí být situovány a vybaveny tak, aby v případě havárie nebo požáru byla v nejvyšší možné míře zaručena bezpečnost osob nacházejících se uvnitř nebo v její blízkosti. Pro pohotovostní, požární a jiná záchranná vozidla musí být zřízeny vyhovující přístupové komunikace, popřípadě nástupní plochy. Výškové rozdíly na únikových cestách z prostorů určených pro shromažďování osob, které jsou menší než 400 mm, musí být vyrovnány rampami se sklonem nejvýše 1 : 12. Šikmé rampy v hledištích při délce nejvýše 3000 mm smí mít sklon nejvýše 1 : 8 a musí mít protiskluzovou úpravu. Kromě dalších technických dat a údajů je v tomto paragrafu stanoveno, že podesta schodiště musí být rozšířena tak, aby otevřením dveří nedošlo k zúžení započitatelné šířky únikové cesty. Podle funkce a účelu stavby musí být vyřešeno odkládání oděvů.

Ve stavbách pro obchod, které jsou uvedeny v § 42, musí mít hlavní dopravní komunikace v prodejních místnostech průchozí šířku alespoň 2000 mm, v přízemí 2500 mm. Na jejich křížení musí být umístěny ukazatele k východům, únikovým cestám a hlavnímu schodišti.

Stavby ubytovacích zařízení jsou řešeny v § 43 až § 45. Podle požadavků na plochy a vybavení se tyto stavby označují hvězdičkami, které stanovují normové hodnoty. Jsou zde stanoveny šířky komunikací, tj. zejména chodeb a předsíní pokojů hostů, průchozí šířky schodišť a dále požadavky na plochy pokojů apod. Stavba ubytovacího zařízení s více než třemi nadzemními podlažími musí být vybavena výtahem, který v návaznosti na ustanovení § 17 odst. 8 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, musí být v případě, že je projektovaná kapacita 20 osob a více, výtahem evakuačním. Každé ubytovací zařízení musí být připojeno na veřejnou telefonní síť. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 30 osob musí být vybaveno zařízením pro akustický a optický signál vyhlášení poplachu. Všechny únikové cesty musí mít nouzové osvětlení a vyznačený směr úniku. Rozvody vzduchotechnických zařízení musí být z nehořlavých hmot. Vzduchotechnické zařízení v ubytovací části nesmí být napojeno na vzduchotechnické zařízení kuchyní.

Poznámka: Povinné vybavení ubytovacího zařízení (o dané kapacitě) zařízením optického signálu vyhlášení poplachu je ustanovením novým a v současné praxi tedy neodzkoušeným. Jedná se o podstatné zpřísnění stávajících podmínek! Řešením, např. v případě instalace EPS, může být osazení „signalizačního zařízení“, kdy některé projektové požadavky lze nalézt v ČSN 73 0875 – Navrhování elektrické požární signalizace. Např. v čl. 61 je mj. stanoveno, že signalizační zařízení se umisťuje tak, aby signalizované výstupní informace ústředny vždy obdržely osoby, pro které jsou určeny. Optická signalizace od EPS se musí zřetelně odlišovat od ostatní použité signalizace a musí být dostatečně zřetelná i při slunečním světle a umělém osvětlení.  Poněkud složitější situace zřejmě nastane v případě instalace pouze autonomních hlásičů kouře podle ČSN EN 14604 – Autonomní hlásiče kouře. Zde se pravděpodobně jako řešení jeví tzv. individuální indikace poplachu (viz čl. 4.2) popř. připojení externích pomocných zařízení (viz čl. 4.4 - např. paralelní signalizace /optická/ apod.). Norma stanovuje, že případně instalované optické indikátory poplachu musí být červené a nesmí být totožné s optickým indikátorem zapnutí sítě.

 

V § 47 jsou řešeny garáže. V hromadných garážích se kanalizace zřizuje v prostorech, kde jsou umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti. Kanalizace musí být provedena tak, aby bylo možné bezpečně zachytit případný havarijní únik provozních kapalin, zejména olejů a pohonných hmot. Odběrné plynové zařízení pro vytápění garáží musí být navrženo a provedeno s ohledem na možná rizika tak, aby v důsledku jeho použití a způsobu provedení nedocházelo k ohrožení života a zdraví osob a zvířat. Způsob instalace odběrného plynového zařízení v garážích je dán normovými hodnotami – např. ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení.

Servisy a opravny motorových vozidel a čerpací stanice pohonných hmot jsou řešeny § 48. Zde je např. stanoveno, že venkovní plochy čerpacích stanic pohonných hmot, servisů a opraven motorových vozidel, kde dochází ke skladování ropných látek a k jejich manipulaci, musí být nepropustné pro ropné látky a musí být vyspádovány do záchytných jímek se spodním odtokem do kanalizace. Větrání čerpacích stanic, servisů a opraven motorových vozidel musí zajistit, aby koncentrace škodlivých látek v ovzduší nepřekročila normové hodnoty z hlediska ochrany zdraví i nebezpečí výbuchu.

U staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení (§ 49) lze obecně poukázat na požadované šířky chodeb s tím, že např. ve výukových prostorách musí mít dveře šířku nejméně 900 mm.

Stavby pro hospodářská zvířata jsou řešeny v § 50. Stavby pro chov hospodářských zvířat bez možnosti přirozené výměny vzduchu a přirozeného osvětlení musí mít zabezpečenou plynulou dodávku el. energie doplněnou nouzovým zdrojem s dalšími podrobnostmi.

Požadavky na doprovodné stavby pro hospodářská zvířata jsou řešeny v § 51. Obvodové stěny a zastřešení staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí zabránit vnikání srážkových hmot do skladované hmoty (nebezpečí např. samovznícení). Dále jsou zde stanoveny požadavky na podlahy a např. otvory pro větrání staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy.

V § 52 jsou řešeny stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby. Zde je např. uvedeno, že stavby pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin a jejich technické řešení musí např. umožňovat nápravná opatření v případě zvýšení teploty či zvýšení vlhkosti skladovaného zrna jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením nebo chlazením (mj. opatření proti samovznícení apod.).

U staveb pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (§ 53) jsou stanoveny požadavky na oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí, boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně chemických vlastností skladovaných látek. Konstrukce, obvodový a střešní plášť staveb pro skladování tuhých hnojiv musí splňovat např. požadavky na zamezení možnosti pyrolytického rozkladu hnojiv. Dveře některých skladů hnojiv se musí otevírat směrem ven. Podlaha staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a s povrchem umožňujícím snadné čištění, vyspádovaná do samostatné  bezodtokové  jímky.

 

2.7 Část sedmá

Jedná se o společná a závěrečná ustanovení, kde je v § 54 řešena možnost povolení výjimky z citovaných paragrafů za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona. Dále je zde uvedeno, že slouží-li části jedné stavby rozdílným účelům, posuzují se jednotlivé části samostatně podle příslušných ustanovení této vyhlášky – např. multifunkční stavby. Odchylky od norem jsou přípustné, pokud se prokáže, že navržené řešení odpovídá nejméně základním požadavkům na stavby uvedeným v § 8. V přechodném ustanovení je uvedeno, že u staveb, pro které byla projektová dokumentace zpracována před účinností této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

Jak bylo již uvedeno v úvodu, vyhláška nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení.

 

3. Vyhláška č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

Novela stávající vyhlášky byla vyvolána potřebami, které vyplynuly z dosavadní praxe. Kromě drobných úpravy byly zapracovány nové paragrafy týkající se studní individuální zásobování vodou, žump a malých čistíren, oplocení pozemků, staveb pro reklamu a reklamní zařízení. Dále jsou zde stanoveny požadavky na staveniště (nový § 24e) s tím, že nesmí mj. docházet k omezování přístupu k sítím technického vybavení a požárním zařízením.

Nově jsou zde doplněny vzájemné odstupy staveb (§ 25) a výjimky (§ 26).  Citovaná vyhláška nabyla účinnosti rovněž dnem jejího vyhlášení.

 

4. Závěr

Provedeme-li celkové shrnutí, lze konstatovat, že vyhláška o technických požadavcích na stavby podrobněji upravuje šest základních požadavků na vlastnosti staveb podle směrnice Rady 89/106/EHS. Tyto základní požadavky jsou doplněné v jednotlivých případech dalšími požadavky. Vedle obecných formulací se soustřeďují na podrobnější technická řešení stavebních konstrukcí a technických zařízení staveb s tím, že konkrétní podrobnosti jsou ponechány na technických normách. Struktura vyhlášky sleduje princip tzv. „nového přístupu“ (podle Rezoluce Rady 85/C136/01).

Důvodem zpracování vyhlášky o obecných technických požadavcích na stavby byla skutečnost, že stávající vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu již plně neodpovídala technickému pokroku, kterého bylo od doby jejího vydání v dané oblasti dosaženo. Dalším významným důvodem jejího zpracování bylo stanovení jednoznačných technických požadavků na stavby tak, aby při přípravě, realizaci, kontrolních prohlídkách a následném užívání stavby, bylo jejich splnění snadno  kontrolovatelné. Posledním závažným důvodem bylo samozřejmě i vydání samostatné vyhlášky č. 23/2008 Sb., do které byla v zájmu sjednocení a na základě dohody s Ministerstvem pro místní rozvoj převzata osvědčená ustanovení prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu s tím, že podle původního záměru měly tyto dva právní předpisy nabýt účinnosti současně.

----------------------------------------

P.S.  Samozřejmě, že výše uvedená vyhláška má daleko více aspektů. Tak např. jeden z dal-ších  problémů, který se „na druhý pohled“ vyvrbil, je nová definice "stavby pro obchod". Dříve se tím mínila stavba, která: /obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2000 m 2 (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy), tj. (jak se u nás dříve říkalo)
velké konzumy. Nová definice zní, že je to stavba s prodejní plochou …

 

1. do 2000 m^2 , která musí splňovat požadavky druhé až páté části vyhlášky,/
2. nad 2000 m^2 , která musí navíc splňovat zvláštní požadavky uvedené v šesté části vyhlášky, tj. jakákoliv prodejna.

 

Zákon o PO v § 4 odst. 1 podle míry pož. nebezpečí člení provozované  činnosti do kategorií:

a/ bez zvýšeného pož. nebezpečí,
b/ se zvýšeným pož. nebezpečím,
c/ z vysokým pož. nebezpečím.

Za provozované činností *se zvýšeným požárním nebezpečím* (tj. kladou  se na ně zvýšené nároky - povinnosti na úseku PO) se považují  v souladu s § 4 odst. 2 písm. h/ zákona o PO* stavby pro obchod *( s odkazem na poznámku pod čarou 1e/,

což byl kdysi původní § 3 písm./ vyhl. 137/98 Sb.). Jinak řečeno, že zvýšené požadavky na zajištění požární ochrany měly velkoprodejny. Podle současné definice, by však tyto povin-nosti měly plnit všechny krcálky!  Praxe a nové výklady teprve  ukážou co s tím ….