Autor: Ing. Lukáš Pindor
Úvod
Ocel jako konstrukční prvek nabízí velký potenciál. S rostoucí vyspělostí moderního designu a konstrukčních technologií se více ukazují architektonické možnosti oceli, hlavně její přizpůsobivost a ekonomická výhodnost. To vše se projevuje nejen v rostoucí výšce a rozpětí staveb, ale také ve vzrůstajícím důrazu na atraktivnost ocelové konstrukce. Ruku v ruce s tímto důrazem roste i všeobecný zájem o požární bezpečnost staveb a zpřísňují se požadavky na nosné konstrukce. České i zahraniční normy stanovují minimální požární odolnost jednotlivých prvků a konstrukcí, přičemž v současné době se dosahuje této bezpečnostní úrovně hlavně použitím pasivních protipožárních ochran, tedy dodatečně aplikovaných materiálů snižující rychlost ohřevu ocelového prvku v případě požáru.
Na druhou stranu existuje skupina konstrukčních ocelí se zvýšenou odolností vůči požáru (dále jen protipožární), které v porovnání s konvečními ocelemi jsou samy schopné zvyšovat dobu požární odolnosti konstrukcí a staveb. Tyto protipožární oceli si umí udržet 2/3 své meze kluzu za laboratorní teploty do teplot kolem 500 - 600°C díky optimalizovanému chemickému složení těchto ocelí a použití řízeného tváření, případně dodatečného tepelného zpracování při jejich výrobě. V zahraničí se protipožární oceli již několik let úspěšně prodávají, přičemž nejvíce pozornosti se těší v Japonsku, Číně, Indii a Austrálii. Z Evropských výrobců lze jmenovat společnosti Mannesmann, ThyssenKrupp či Corus. V České republice se vývojem zabývali a stále zabývají Třinecké železárny, a.s. a Metalurgický a Materiálový Výzkum Ostrava.
Cílem tohoto článku je zhodnocení perspektivy protipožárních konstrukčních ocelí při srovnání s konvečními ocelemi na řešeném příkladě. Na vzorovém příkladu výpočtu únosnosti nosníku vyrobeného z oceli S275 a experimentální protipožární oceli je hodnoceno dosažení požární odolnosti R30. Následně si tento článek klade za cíl hrubé srovnání možných finančních nákladů při použití konveční a protipožární oceli v konstrukci.
Protipožární ocel
Protipožární oceli jsou oceli legované, ve kterých se zvýšená požární odolnost dosahuje kombinací zpevněním tuhého roztoku a precipitačním zpevněním karbidy či karbonitridy. Z chemického hlediska se u většiny těchto ocelí využívá příznivého vlivu molybdenu. Precipitační zpevnění matrice pak obstarávají niob, titan, vanad, hliník a v některých případech je podpořena prokalitelnost přísadou boru. Důraz je také kladen na postup tváření těchto ocelí a také na možné další tepelné zpracování (například normalizační žíhání), které jsou nezbytné pro dosažení jemnozrnné struktury. Další vlastnosti jako tažnost a svařitelnost aj. mají protipožární oceli totožné s konvečními konstrukčními ocelemi.
Pro výpočty požární únosnosti je zvolena ocel S275 a experimentální protipožární ocel označená jako Tavba 1 (chemické složení v Tab. 1) vyvíjená v Metalurgickém a Materiálovém Výzkumu Ostrava [1]. Jedná se o ocel s mezí kluzu na úrovni 300 MPa. Redukční součinitelé pro mez kluzu ky, nezbytné pro výpočet únosnosti, byly interpolačně stanoveny z grafu
na Obr. 1.
Tab. 1. Chemické složení experimentální ocel tavba 1 [1]
| C | Mn | Si | P | S | Mo | V | Al | Cr | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Tavba 1 | 0,12 | 0,96 | 0,089 | 0,015 | 0,014 | 0,14 | 0,073 | 0,074 | 0,17 |

Obr. 1: Srovnání průběhu korigovaného redukčního faktoru ky pro Rp0,2 u tavby 1 a 2 a oceli FR 30 s normovanými hodnotami podle EN 1993-1-2 [1]
Experimentální výpočet
Pro výpočet únosnosti v případě požáru byl navržen nosník HEM 260 vyrobený z oceli S275 a návrhově zatížený gSd = 3,0 kN/m2 , qSd = 5,0 kN/m2, qd = (γg gSd + γq qSd ) = 45,0 kN/m (Obr. 2). Nosník je průřezem 1. třídy a vzdálenost nosníků je 4 m.
γg = 1,35, γq = 1,5, γM.0 = 1,15 a γM.fi = 1,0, wpl.y = 2520000 mm3
Návrh za běžné teploty
Působící ohybový moment ![]()

Obr.2: Zatížení nosníku [4]
Betonový strop zajišťuje stabilitu pásnice nosníku. Momentová únosnost se rovná:
![]()
Ověření nosnosti pro S275:
![]()
- podmínka splněna.
Návrh na účinky požáru
Při zatížení během požární situace dle ČSN EN 1993-1-2 [2] se používá součinitel kombinace ψ1 =0,5. Při této situaci se redukuje zatížení při vzdálenosti nosníků 4 m:

, kde hodnoty součinitelů zatížení při požáru γg = 1,0 a γq = ψ1=0,5.
Návrhový ohybový moment se rovná: ![]()
Momentová únosnost za běžné teploty se vypočítá ze vztahu:

Podle ČSN P ENV 1993-1-2 [2] se únosnost nosníku zakrytého betonovou deskou zvýší součinitelem podmínek působení pro nerovnoměrné rozdělení teploty κ1 = 0,7 a součinitelem podmínek působení po délce nosníku κ2 = 1,0.

Poměr Am/V= 59 m-1 lze pro nosník HEM 260 exponovaný ze tří stran nalézt v tabulce [3]. Výpočet teploty oceli se provede dle vzorce odvozeného metodou nejmenších čtverců a publikovaného v práci [4]. Požadovaná požární odolnost je R30.

kde, t = 30 minut.

Pro S275 lze z tabulky v ČSN EN 1993-1-2 [2] interpolací určit pro teplotu 763,7°C redukční součinitel pro mez kluzu ky= 0,2876. Z grafu na Obr. 1 lze odvodit pro experimentální požární ocel Tavba 1 odvodit ky = 0,3667.
Únosnost nosníku zakrytého betonovou deskou při použití oceli S275 lze tedy stanovit:

Ověření nosnosti:
podmínka není splněna.
Únosnost nosníku zakrytého betonovou deskou při použití oceli Tavba 1:

Ověření nosnosti:
podmínka splněna.
Protože nosník z oceli S275nevyhověl, navrhne se například izolace sádrovláknitou deskou a lze v tabulkách [3] pro nosník HEM 260 nalézt, že Am/V= 39 m-1.
Opětovný výpočet teploty oceli dle práce [4]
![]()
Pro S275 pak dle ČSN EN 1993-1-2 [2] redukční součinitel ky pak nabírá hodnotu 0,5993.
Únosnost nosníku při použití oceli S275

Ověření nosnosti:
podmínka splněna.
Diskuze
Na základě příkladového výpočtu požární odolnosti R30 nosníku HEM260 se prokázala perspektiva použití protipožárních konstrukčních ocelí. Pro projektanta v oblasti staveb jsou však vedle splnění požadavku požární odolnosti důležité i celkové náklady. Náklady na ocelovou konstrukci lze, dle mého názoru, zhruba vyjádřit cenou oceli samotné, cenou za montáž a cenou za dodatečnou aplikaci pasivní ochrany konstrukčního prvku.
Z hypotetického příkladu uvedeného v tomto článku vyplývá, že při použití oceli S275 by tedy bylo nutno aplikovat nezbytnou optimální ochranu ocelové konstrukce a to v podobě různých nástřiků, stříkaných omítek, obkladů aj. Do nákladů by se v tomto případě také promítly normohodiny z aplikace této ochrany. Z celkového pohledu by konečná cena vzrostla právě o tyto dodatečné náklady, jejíž výše se v současné době pohybuje v řádech od několika set do řádu několika tisíců korun za m2 pasivní ochrany.
Pokud by se v úvahu vzala ocel označená Tavba 1, lze říci, že by se náklady lišily pouze cenou oceli samotné. V rámci konfrontace výrobních nákladů pro ocel S275 a ocel Tavba 1, byla v TŽ, a.s. provedena přibližná cenová kalkulace. Experimentální ocel Tavba 1 by byla při použití stejného procesu výroby dražší o cca 2300 Kč/t oceli (při použití cen vstupních surovin platných pro 1.3.2010). V případě, že by byl výrobek z oceli Tavba 1 dále normalizačně žíhán, vzrostla by cena o přibližně 2000 Kč/t. Normalizační žíhání však není nezbytné, neboť požadovaných vlastností lze dosáhnout taktéž řízeným válcováním. V komplexu by pak na vrub protipožárních ocelí bylo třeba dále připočíst nepatrně vyšší cenu spojovacích a svařovacích materiálů.
Závěr
Jak bylo v tomto článku na příkladu experimentální oceli Tavba 1 prokázáno, jeví se z hlediska požární odolnosti použití protipožárních oceli velice perspektivně. Z ekonomického pohledu lze říci, že protipožární oceli by nalezly uplatnění u konstrukcí, u kterých by bylo třeba použít nákladnějších pasivních ochran pro zabezpečení příslušné požární odolnosti. Tato hypotéza je však směrována na posouzení příslušným odborníkům.
Použitá literatura:
[1] http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=2717&KatId=127
[2] ČSN P ENV 1993-1-2: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1.2: Obecná pravidla – Navrhování konstrukcí na účinky požáru. Praha: Český normalizační institut, 1996
[3] http://www.fgg.uni-lj.si/kmk/EVROKOD-3JK.pdf
[4] http://www.bft-cognos.de/ dl/DA3.pdf
Sídlo společnosti:
J Seidl a spol., s.r.o. Husova 120,
544 01 Dvůr Králové nad Labem,
tel: 499 320 459, fax: 499 320 219
Technická kancelář:
Pražská 16, 102 21 Praha 10,
tel/fax: 281 017 369, mobil: 608 075 005,
e-mail: bohuslav@seidl.cz, web: www.seidl.cz
VOR-KOS v Hradci Králové, oddíl C, vložka 4,
bankovní spojení KB Trutnov 13443/601/0100
IČ: 00484016
© J. Seidl & spol., s.r.o. 2009
Realizace www stránek: Saturn-Toya