Výkon státního požárního dozoru posuzováním „projektové dokumentace“ v rozsahu požárně bezpečnostního řešení

Autor: Plk. Ing. Petr Chytrý
Technický zpravodaj č.38

Hasičské záchranné sbory krajů se v poslední době setkávají s rozdílnými názory na obsah a rozsah předkládaných podkladů nebo dokumentace, které jsou nutné pro vydání (závazného) stanoviska dotčeného orgánu státní správy (správního úřadu) na úseku požární ochrany jako výsledek jejich posuzování v rámci výkonu státního požárního dozoru (dále jen „SPD“) ve smyslu § 31 odst. 1 písm. b/ zákona  č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PO“). Příslušnými podklady nebo dokumentací je míněna zejména „projektová dokumentace“. Cílem tohoto článku je objasnit a případně sjednotit názor na její obsah a kvalitu v níže uvedených historických souvislostech s poukázáním na požadavky současně platných právních předpisů v této oblasti. Pojem „projektová dokumentace“ se sice jeví jako velice výstižný, ale v některých případech může být dokonce i zavádějící, protože obecné právní předpisy v oblasti stavebního práva přiřazují tomuto výrazu mnohdy různé významy.

Stávající zákon o požární ochraně ve výše citovaném paragrafu  stanovuje, že SPD se vykonává posuzováním územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání územního rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, dále pak k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky ^3d/ v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštních právních předpisů, ^3e/ (dále jen „PBŘ“). Význam a neoddělitelnost odkazových poznámek bude vysvětlen v dalším textu.

V navazujícím odstavci 4 je mj. dále stanoveno, že výsledkem posuzování podkladů, dokumentace podle odstavce 1 písm. b) je stanovisko, které je podkladem k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů. ^3d/. Jeho povahu, v návaznosti na ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů,  pak určuje § 95 zákona o PO, který stanovuje, že stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo pro vydání územního souhlasu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Povahu samotného stanoviska dotčeného orgánu, a to zejména v případech, kdy je získáváno předem, však objektivně nelze často ani určit, protože v době jeho vydávání tento orgán nezná všechny okolnosti, které povedou příslušný stavební úřad k ukončení dané věci ať již např.  formou rozhodnutí nebo v  řadě případů jeho pouhým souhlasem (tj. správním aktem). Je to jeden z legislativních nedostatků stávajícího stavebního zákona a měl by být např. v rámci novelizace urychleně řešen.

Důležitým, ale často opomíjeným aspektem, je odkazová poznámka 3d/ týkající se posuzovaných podkladů nebo dokumentace. Tato poznámka, odpovídající však době svého vzniku, odkazuje na původní právní úpravu dané problematiky tj. zákon č. 50/1976 Sb., který ale byl s účinností od 1.1.2007 nahrazen výše citovaným novým stavebním zákonem. Navazující poznámka 3e/ se týká samotného pojmu  PBŘ a odkazuje na dříve platný § 18 odst. 1 písm. a/ vyhlášky č.  132/1998 Sb., která byla  jedením z prováděcích předpisů původně platného stavebního zákona. Ustanovením § 31a zákona o PO bylo Ministerstvo vnitra zmocněno vydat prováděcí předpis ke způsobu výkonu SPD a k obsahu a rozsahu požárně bezpečnostního řešení. A tak dnem 23.7.2001 nabyla účinnosti vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Tento předpis v § 41 nově řeší obsah a rozsah PBŘ, kdy odst. 1 a 2 stanovuje  jeho obsah v návaznosti na druh řízení podle stavebního zákona. Odst. 3 upravuje obsah výkresů požární bezpečnosti stavby (které pak tvoří nedílnou součást PBŘ) v případech požadavku orgánu SPD nebo vyžaduje-li to rozsah stavby (dále viz závěrečná část článku). Odst. 4 stanovuje, že rozsah zpracování a obsah PBŘ může být v jednotlivých případech, v závislosti na rozsahu a velikosti stavby, přiměřeně omezen nebo rozšířen. Vždy však musí být dostatečným podkladem pro posouzení požární bezpečnosti navrhované stavby.

V § 46 vyhlášky o požární prevenci je pak řešen způsob výkonu SPD v oblasti stavební prevence. Citované ustanovení v odst. 1 nařizuje, co se zjišťuje s ohledem na druh podkladu nebo dokumentace posuzované podle § 31 odst. 1 písm. b zákona o PO, kdy se zde dále zavádí legislativní zkratka „podklady nebo dokumentace“. V odst. 2 je prováděcím předpisem řešeno vydávání stanovisek, kdy v případě, že předložené podklady nebo dokumentace vykazují z hlediska požární bezpečnosti staveb nedostatky, orgán SPD podle závažnosti nedostatků uvede do souhlasného stanoviska podmínky nebo vydá nesouhlasné stanovisko s uvedením důvodů, pro které bylo nesouhlasné stanovisko vydáno. Jeden výtisk PBŘ, které bylo součástí posuzovaných podkladů nebo dokumentace, si orgán SPD (v návaznosti na ustanovení odst. 3) ponechává ve své dokumentaci.

Z výše uvedených ustanovení tedy vyplývá, že SPD ve smyslu § 31 odst. 1 písm. b/ zákona o PO se vykonává posuzováním podkladů nebo dokumentace^3d/ v rozsahu PBŘ podle zvláštních předpisů (má se tedy předkládat kompletní „projektová dokumentace“ včetně PBŘ - viz dále). Předložené podklady nebo dokumentaci včetně samotného PBŘ však dotčený orgán posuzuje jen v takové míře (rozsahu, velikosti), v jaké je řeší předložené PBŘ, které jediné pak zůstává ve spisové dokumentaci tohoto orgánu a slouží jako jeden z podkladů pro další případná řízení. V další části tohoto příspěvku se budu zabývat tím, co se slovy podklady nebo dokumentace vůbec míní a v jaké souvislosti zde působí „projektová dokumentace“.

K pochopení dotčené problematiky je vhodné zmínit i některé historické souvislosti, které s sebou nesly starý a nový stavební zákon v návaznosti na výkon SPD v oblasti stavební prevence tj. v oblasti posuzování podkladů nebo dokumentace v tom kterém období v návaznosti na vývoj právních předpisů v oblasti projektování staveb. Pomineme dnes již historické doby ČSN 73 0760 „Požární předpisy pro výrobu průmyslových závodů a sídlišť“ popř. ČSN 73 0761 „Požární předpisy pro výstavbu zemědělských závodů a objektů“, kdy v podstatě neexistovalo v rámci předkládané projektové dokumentace samostatné PBŘ (zde už si dovolím nedávat uvozovky, protože pojem PD byl víceméně zřejmý) a požární bezpečnost staveb byla např. řešena jakou součást souhrnné technické zprávy. Dále pomineme prvopočátky starého stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a ČSN 73 0802 „Požární bezpečnost staveb“, kdy se začíná objevovat v rámci předkládané PD jako její nedílná součást „požární zpráva“ nebo „technická zpráva PO“ s řešením požární bezpečnosti staveb a ze strany tehdejší Hlavní správy  požární ochrany Praha byl výkon SPD řešen interními předpisy jako např. „Hlavní zaměřením OIPO při posuzování požární části dokumentace“ z roku 1977 (čj. 419/77 a 1464/77). Zaměříme se zejména na období platnosti současného zákona o PO.

Stávající zákon o PO začal platit od 1.7.1986. V této době vykonávalo SPD v oblasti stavební prevence ministerstvo vnitra posuzováním typizačních úkolů, typových podkladů a typizačních směrnic podle zvláštních předpisů a dále posuzováním dokumentace staveb včetně technologií v případech stanovených obecně závazným právním předpisem (vyhláška č. 37/1986 Sb.). Krajské a okresní národní výbory (prostřednictvím krajské nebo okresní správy Sboru PO) vykonávaly v této oblasti SPD posuzováním dokumentace staveb včetně technologií v případech stanovených obecně závazným právním předpisem. Co se týče předkládané dokumentace staveb odkazoval zákon o PO formou odkazové poznámky na tehdy platnou vyhlášku č. 105/1981 Sb., o dokumentaci staveb. Jen pro zajímavost uvádím, že nedílnou součástí předložené dokumentace staveb musel být např. i rozpočet, protože  u staveb, jejichž rozpočtové náklady přesahovaly 150 mil. Kčs, vykonávala SPD krajská správa Sboru PO. Protože aplikace citované vyhlášky, která platila už od 1.1.1982, přinášela v oblasti požární bezpečnosti staveb problémy a nejednotný výklad, byl vydán „Metodický návod ČKVTIR a HS SPO ČSR ze dne 5.1.1984 ke sjednocení postupu v přípravné a projektové dokumentaci staveb“ publikovaný ve Zpravodaji Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Slovenské komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj – částka 4/1984. Společným metodickým návodem byl upraven jednotný postup při projednávání dokumentace s orgány požární ochrany a to v souladu s ustanovením výše uvedené vyhlášky o dokumentaci staveb. Protože součástí posuzování dokumentace staveb ze strany dotčeného orgánu státní správy na úseku PO byla i technologie, vydala mj. hlavní správa Sboru požární ochrany v roce 1987 v rámci knižnice požární ochrany svazek 73  „Metodická pomůcka pro posuzování požárního nebezpečí v technologických procesech“, kdy pomůcka stanovila obecný postup pro posuzování (navrhování) požární bezpečnosti technologických zařízení v rámci plánované investiční výstavby, současně provozovaných výrobních celků a navrhovaných rekonstrukcí stávajících výrobních zařízení.

S účinností od 1.3.1987 byla však stávající vyhláška o dokumentaci staveb nahrazena novou vyhláškou č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb. V této souvislosti byl sdělením ČKVTIR ze dne 15.10.1987 novelizován výše uvedený metodický návod s tím, že byla provedena  aktualizace uvedených společných metodických pokynů a bylo konstatováno, že novou vyhláškou o dokumentaci staveb nedochází k věcným změnám, pokud jde o řešení problematiky požární ochrany (kromě drobných oprav textu).

V březnu 1990 byla vyhláška o dokumentaci staveb opětovně nahrazena novou vyhláškou č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb s tím, že značně zjednodušila stávající několikastupňovou projektovou přípravu staveb na dvoustupňovou (zadání stavby, projekt stavby). Dále v souvislosti s přijetím a nabytím účinnosti zákona č. 425/1990 Sb.,o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících byl novelizován zákon o PO, kdy zanikl krajský článek výkonu SPD v souvislosti se zrušením krajských národních výborů.

S účinností od 1.7.1992 byla přijata pod č. 262/1992 Sb. novela stavebního zákona, která zrušila vyhlášku o projektové přípravě staveb. Místo ní byla přijata (s účinností od 17.7.1992) dílčí novela stávající vyhlášky  č.85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu (pod číslem 378/1992 Sb.), která např. v § 22 řešila obsah projektové dokumentace ke stavebnímu řízení, kdy ze souhrnné technické zprávy muselo být dostatečně zřejmé požárně bezpečnostní řešení. Dále stavební výkresy pozemních a inženýrských objektů musely obsahovat úpravy a řešení předepsané ke zvláštnímu zajištění staveb z hlediska požární ochrany apod. Tato vyhláška však s účinností od 1.8.1998 byla nahrazena novou vyhláškou č. 132/1998 Sb., kterou se prováděla některá ustanovení stavebního zákona. V § 18 zde byl stanoven požadavek na obsah projektové dokumentaci stavby (projektu) ke stavebnímu řízení, kdy ze souhrnné zprávy muselo být dostatečně zřejmé požárně bezpečnostní řešení a stavební výkresy pozemních a inženýrských staveb musely obsahovat úpravy a řešení předepsané ke zvláštnímu zajištění staveb z hlediska požární bezpečnosti apod.

Přijetím další novely zákona o PO (zákon č. 203/1994 Sb.) byly s účinností od 1.1.2006 zřízeny jednotlivé hasičské záchranné sbory okresů, kdy výkon státní správy v oblasti požární ochrany zajišťoval okresní požární rada. Byl mj. zaveden prvotně  institut posouzení požárního nebezpečí  a v oblasti stavební prevence se výkon SPD prováděl nově jen posuzováním dokumentace staveb a technologií z hlediska jejich požární bezpečnosti. S účinností od 6.2.1996 nabyla účinnosti nová prováděcí vyhláška k zákonu o PO č. 21/1996 Sb., která v § 19 upravovala posuzování dokumentace staveb a technologií. V odst. 1 byl stanoven postup správního orgánu (jeho zjišťování) při posuzování této dokumentace. V odst. 2 byl požadavek na obsah předkládané projektové dokumentace staveb z hlediska požární bezpečnosti staveb. V návaznosti na odst. 4 se při posuzování dokumentace staveb a technologií navíc dále využívaly technické podklady výrobce, odborné posudky specializovaných pracovišť, požárně technické charakteristiky používaných, zpracovávaných a skladovaných látek a další podklady podle typu a rizikovosti technologie.

S přijetím nové krizové legislativy (s účinností od 1.1.2001) byla zákonem č. 237/2000 Sb. přijata i novela zákona o PO. Změnová ustanovení se mj. týkala i změn ve výkonu SPD, a to jak z hlediska jeho obsahu (§ 31, § 32 ) tak i z hlediska jeho provádění (§ 35). Společně s novým stanovením povinností na úseku požární ochrany byly právě změny těchto paragrafů klíčové pro odstranění nedostatků při zabezpečování požární prevence. Pokud jde o § 31 odst. 1 písm. b/ zákona o PO byly jeho jednotlivé použité formulace vyňaty a použity z tehdy platných prováděcích předpisů starého stavebního zákona. Např. pojem „posuzováním... podkladů pro vydání územního rozhodnutí...“ vyplýval např. z ustanovení § 3 tehdy platné vyhlášky č. 138/1998 Sb., a to zejména jejího odstavce 4, kdy k návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby se přikládají podklady pod písmeny a/ až j/ tj. jinak řečeno „projektová dokumentace“. Dále např. použitá formulace „posuzováním... dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením...“ vyplývala z ustanovení zejména § 22 odst. 2  vyhlášky č. 132/1998 Sb., kdy dokumentace…obsahuje ... písm. a/ až c/... tj. opět jinak řečeno „projektovou dokumentaci“. Takto lze analogicky postupovat u všech pojmů! Z této citace tedy vyplývá, že podklady nebo dokumentace, která sloužily stavebnímu úřadu v daném řízení pro vydání jeho rozhodnutí, měly být zároveň podklady nebo dokumentací („projektovou dokumentací“), které jsou posuzovány v rozsahu PBŘ pro vydání stanoviska dotčeného orgánu státní správy na úseku požární ochrany ve smyslu § 31 odst. 1 písm. b/ zákona o PO. Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu č. 237/2000 Sb. bylo cílem této novely zákona o PO mj. především rozšířit a upřesnit ustanovení týkající se působnosti uvedených orgánů ve stavebním řízení a ustanovení související s posuzováním výrobků dát do souladu s novou právní úpravou, vyžadující posouzení shody vlastnosti výrobku s požadavky technických předpisů. K tomuto účelu pak mj. sloužilo i vydání vyhlášky o požární prevenci. Jak však vyplyne z dalšího textu, tak toto „upřesnění“ některými nevhodnými legislativními změnami přináší v dnešní době v několika případech spíše problémy, které lze ale vyřešit výkladem navazujících právních předpisů.

Nabytím účinnosti nového stavebního zákona (1.1.2007) byla zrušena i vyhláška č. 132/1998 Sb. Dále nabyl účinnosti zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. Tento zákon v části páté, Čl. V bodu 3 nahradil stávající § 31 odst. 3 zákona o PO včetně poznámky pod čarou 3f/ novým zněním, kdy mj. stanovil, že SPD podle § 31 odst. 1 písm. b/ se nevykonává u staveb, nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení (tj. stavby podle § 103 stavebního zákona). U ohlašovaných staveb podle zvláštního právního předpisu^3f/ se SPD vykonává jen u staveb v tomto ustanovení vyjmenovaných. Poznámka odkazuje na definici ohlašovaných staveb podle nového stavebního zákona – tj. tato citace de facto rozšiřuje stávající § 31 odst. 1 písm. b/ zákona o PO i o vyjmenované ohlašované stavby. Při nejbližší případné novelo tohoto zákona by však mělo být toto ustanovení pokud možno přepracováno do přehlednější a současnému stavebnímu právu odpovídající podoby.

I nadále z výše uvedených důvodů platí, že „podklady nebo dokumentací“ je míněná „projektová dokumentace“ odpovídající příslušnému stupni řízení. Kdy např. posuzovaným podkladem pro vydání územního rozhodnutí (pro rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení nebo rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území) je ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb. dokumentace zpracovaná podle její přílohy 4. tj. ve smyslu její  části C bodu 4 musí být v této dokumentaci řešeny „Zásady zajištění požární ochrany stavby“ tj. PBŘ a výkresová dokumentace musí být řešena  podle části D. Výkresová dokumentace musí např. podle písm. h/ obsahovat výkres požárně nebezpečného prostoru řešené stavby a sousedních objektů a vyznačení přístupových komunikací a zásahových cest. Obdobné je to např. i u výkonu SPD posuzováním projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, kdy danou problematiku řeší současně platná vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb a to svým ustanovením § 2, kdy rozsah a obsah této projektové dokumentace řeší její příloha č. 1. Podle této přílohy musí projektová dokumentace vždy obsahovat části A až F členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. V návaznosti na  část B bodu 3 přílohy  musí být např. v souhrnné technické zprávě řešena požární bezpečnost,  dle části F -dokumentace stavby (objektů) musí dokumentace pozemních (stavebních) objektů obsahovat PBŘ. Dále např. technika prostředí staveb, která se dokládá samostatně pro jednotlivá zařízení a člení se na určené druhy, musí např. u kotelen a předávacích stanic obsahovat požadavky na zajištění péče o požární ochranu včetně dimenzování komínů, vzduchotechnická zařízení musí obsahovat řešení požární bezpečnosti těchto zařízení, zdravotně technická instalace musí obsahovat bilanci potřeby vody (tedy i požární vody včetně provozních podmínek – tlak, podmínky připojování, apod.), plynová odběrní zařízení musí mít stanoveno místo a provozní podmínky připojení na plynovod včetně umístění hlavního uzávěru plynu v budově, zařízení vertikální dopravy osob tj. včetně evakuačních a požárních výtahů musí mít stanoveny jejich základní parametry v této části dokumentace. Výkresová část techniky prostředí staveb musí obsahovat požadavky na stavební úpravy – např. z hlediska požadavků požární bezpečnosti staveb. Obdobné se postupuje u inženýrských objektů popř. provozních souborů.

Problematiku „projektové dokumentace“ řeší i jiné právní předpisy, které vyplývají např. ze zmocňovacích ustanovení stavebního zákona. Jedná se zejména o vyhlášku č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Tato vyhláška stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro letecké stavby, pro stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Obsah a rozsah projektové dokumentace pro jednotlivé typy řízení je podrobně řešen v jejich přílohách včetně některých specifických požadavků v oblasti požární bezpečnosti – např. zpracování samostatných výkresů (např. situace dojezdů k požárnímu zásahu u podzemních „silničních“staveb), požadavky na členění stavby na stavební objekty a provozní soubory a jejich označení např. pro elektrickou požární signalizaci a evakuační rozhlas „leteckých“ staveb, požární vodovod u leteckých staveb a staveb na dráze, apod. Dále nelze opomenout ani požadavky § 5 vyhlášky o požární prevenci, týkající se projektování požárně bezpečnostních zařízení (např. zařízení pro zásobování požární vodou – požární vodovod, elektrická požární signalizace, evakuační rozhlas ...), kdy se jejich návrhy stávají nedílnou součástí PBŘ.

V dané záležitosti je také důležitá okolnost, že hasičský záchranný sbor kraje je zároveň dotčeným orgánem veřejné správy hájícím veřejné zájmy ve více oblastech, kdy je v návaznosti na ustanovení § 10 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb. v platném znění dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení z hlediska ochrany obyvatelstva. Povinností tohoto orgánu (a to i z mocí úřední) je posuzovat předložené podklady a dokumentaci i z tohoto hlediska a případně vydat koordinované (závazné) stanovisko ve smyslu § 4 odst. 6 stavebního zákona (dále např. část B položka 10 přílohy č. 1 vyhlášky o dokumentaci staveb). Na tuto skutečnost se v praxi zcela běžně zapomíná.

Problematickým pojmem, který se vyskytuje v současném stavebním zákoně, je i samotný pojem „projektová dokumentace“. Je na škodu věci, že v § 2 citovaného zákona není uvedena jeho definice tak, aby byly jednoznačně stanoveny podmínky pro jednotný a nekolizní výkon veřejné správy podle stavebního zákona a navazujících úsecích její činnosti. Jako příklad lze  uvést § 105 stavebního zákona, kdy u ohlašovaných staveb mohou existovat až 3 druhy „projektové dokumentace“. Za prvé je to projektová dokumentace ke stavbám a terénním úpravám uvedeným v § 104 odst. 2 písm. a/ až d/, kdy obsah a rozsah této dokumentace stanovuje prováděcí právní předpis. Za druhé je to projektová dokumentace ke stavbám a terénním úpravám uvedeným v § 104 odst. 2 písm. e/ až i/ a písm. n/ stavebního zákona, kdy je její obsah a rozsah stanoven § 105 odst. 2 stavebního zákona. A za poslední jsou to zbývající ohlašované stavby, které obsahují  údaje - „projektovou dokumentaci“ stanovené ustanovením § 105 odst. 1 stavebního zákona s tím, že musí tyto údaje prokazovat splnění obecných požadavků na výstavbu např. podle § 169 stavebního zákona. Jiným příkladem je např. pojem „projektová dokumentace“ pro vybrané činnosti ve výstavbě, kdy se tímto pojmem míní dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektová dokumentace ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d), projektová dokumentace pro provádění stavby a projektová dokumentace pro nezbytné úpravy, apod.

Dalším poněkud kolizním ustanovením v novém stavebním zákoně, je přesunutí možnosti požadavku správního orgánu žádat po stavebníkovi zpracování prováděcí dokumentace stavby a to z fáze stavebního řízení jen a pouze do fáze územního řízení (viz § 92 stavebního zákona). Toto ustanovení se pak jeví v běžné praxi jako nesnadno aplikovatelné, protože v rámci územního řízení v řadě případů nemám z hlediska požadavků požární bezpečnosti staveb dostatečné podklady a znalosti o tom, zda-li a jaké druhy vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení na stavbě budou. Navíc pak není dostatečně řešena skutečnost, když dojde např. ke změně „uvnitř“ stavby mezi územním a stavebním řízením a není třeba provádět nové územní řízení nebo se jedná o změnu užívání stávající stavby. V těchto souvislostech není dostatečně upraven stávající § 5 odst. 6 vyhlášky o požární prevenci.

Shrneme-li veškeré výše uvedené poznatky je možné na závěr tohoto článku konstatovat, že při výkonu SPD ve smyslu § 31 odst. 1 písm. b/ zákona o PO je nutné pro vydání stanoviska správního úřadu na úseku požární ochrany kromě PBŘ předložit i projektovou dokumentaci, která se zpracovává pro daný stupeň řízení podle stavebního zákona. Obsah a rozsah této projektové dokumentace je pro různé druhy řízení a pro různé druhy staveb stanoven několika právními předpisy, které provádějí některá ustanovení platného stavebního zákona. PBŘ je nedílnou součástí této projektové dokumentace. V této souvislosti je však nutné si uvědomit, že součástí vlastního PBŘ není jen samotná textová část, ale jeho součástí jsou mj. i návrhy požárně bezpečnostních zařízení popř. jiné výkresy definované ve speciálních ustanoveních některých prováděcích stavebních předpisů. Samozřejmě a to vše včetně výkresů požární bezpečnosti, které jsou zpracovány buď na základě rozsahu stavby nebo požadavku orgánu SPD anebo vyplývají z požadavků prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu. Samotná projektová dokumentace se posuzuje v rozsahu PBŘ. Požadovaných výsledných vlastností staveb může být dosaženo jen za předpokladu, že do nich budou zabudovány jednotlivé díly, prvky, materiály a výrobky, které vyhovují základním požadavkům uvedeným ve směrnici Rady ES 89/106/EHS o stavebních výrobcích a to včetně požární bezpečnosti.

Zamyšlení na závěr:

Výše uvedený článek v žádném případě nemůže komplexně zhodnotit danou problematiku. Chtěl jen upozornit a poukázat na některé nejasnosti v dané oblasti s tím, že se snaží alespoň část z nich komentářem popř. jiným zdůvodněním objasnit. Všichni víme, v jaké „rychlosti“ se přijímají v dnešní době některé právní předpisy a teprve praxe pak poukáže na případné nedostatky.  Autorovi článku jsou, samozřejmě dále známy, alespoň v obecných rysech, současné problémy při projektování staveb, kdy se často projektuje doma u počítače. Ty tam je doba, kdy existovaly mnohé velké projekční firmy sídlící v jednom objektu a mající případně nižší organizační jednotky rozseté po celé ČR, kdy se určitý specifický problém mohl vyřešit ve vedlejší kanceláři. Moderní počítače, nové softwarové programy, internet, elektronická komunikace včetně datových schránek a jiné technické a dobové vymoženosti s sebou přinesly i nové postupy. Z textu články lze například zjistit, že obsah a rozsah projektové dokumentace byl jednu dobu řešen samostatnými vyhláškami s mnoha paragrafy, pak byl omezen na pouhé dva stupně projektové dokumentace, následně byl dokonce řešen pro daný stupeň řízení jen jedním paragrafovým ustanovením další vyhlášky. Nyní se nacházíme v období, kdy se opět tato dokumentace, alespoň v některých případech, řeší samostatnými vyhláškami. Otázkou však zůstává, zda-li dostatečně. Pokud danou problematiku shrnu historicky, tak bych dnešní obsah a rozsah projektové dokumentace ke stavebnímu povolení téměř přirovnal kvalitě dřívějšího projektového úkolu popř. pozdějšího zadání stavby (a nebudu asi daleko od pravdy). Teprve další vývoj ukáže co dál, protože např. tehdy jsem měl jen několik málo výrobků popř. výrobců (pokud nebyl v rámci bývalé RVHP pouze jeden /!/), které se často musely plánovat mnoho let dopředu. Dnešní doba výběrových řízení dodavatele stavby přináší další možnosti, ale zároveň i některé problémy.

Zpracovatel PBŘ mnohdy pracuje několik dnů popř. i týdnů na konkrétní zakázce, kdy zná téměř detailně celou stavbu. Samozřejmě existuje i spousta jiných případů, kdy je toto PBŘ zpracováno jen na základě nedokončených výkresů – návrhů. To s sebou přináší život a je zodpovědností každého zpracovatele, jak se s tím vyrovná. Na druhé straně pak dotčený orgán státní správy na úseku požární ochrany je při posuzování této projektové dokumentace v rozsahu PBŘ v řadě případů limitován časem, personálním obsazením či jinými objektivními okolnostmi. Představa, že by např. jaderná elektrárna byla odsouhlasena jen na základě samotného PBŘ (včetně případných „excelentních“ výkresů požární bezpečnosti) je asi zcela mylná. PBŘ je nedílnou součástí projektové dokumentace a obráceně každá projektová dokumentace musí obsahovat své PBŘ. Z toho vyplývá, že někdy tvoří PBŘ jedna jediná věta, ale někdy je to i několik desítek stran hustě popsaného (případně pokresleného) textu. Něco podobného je to i  s obsahem a rozsahem samotné projektové dokumentace. V praxi jsem se často setkal s případy, kdy si před samotným předložením podkladů nebo dokumentace včetně PBŘ s předkladatelem domlouváme, které části popř. profese požadujeme předložit. Zde už záleží na domluvě mezi zainteresovanými stranami. Jedná se např. o projektovou dokumentaci obsáhlých staveb jako jsou liniové stavby apod. Na druhou stranu i u malých staveb existuje oprávněný požadavek správního orgánu na předložení kompletních podkladů nebo dokumentace. Důvodem jsou např. jiné skartační lhůty tohoto orgánu, jeho např. negativní zkušenosti či poznatky vyplývající z provedených požárních kontrol popř. vzniklých požárů. Při argumentaci typu „vždyť jste to tam měli před půl rokem“ je nutné si uvědomit, kolik projektových dokumentací je za dané období mezitím posouzeno s tím, že tento orgán si archivuje jen PBŘ. Na druhé straně se jedná o službu občanům, která by měla být profesionální.

V souvislosti se stavem naší ekonomiky a některými připravovanými opatřeními však přichází období, které tuto profesionalitu vyzkouší. Kvalitní podklady nebo dokumentace předkládané k posouzení ve smyslu § 31 odst. 1 písm. a/ zákona o PO však mohou podle mého názoru výrazně přispět k vydání kladného stanoviska.