Vyšel nový zpravodaj č. 39 - zde Úvodník

Autor: Eduard Vašátko

Motto: Každý pracovník postupuje po služebním žebříčku tak dlouho, dokud se neocitne na místě, na které už nestačí.

Jak jde život ...?

…a když už jsem u těch citátů, tak ještě jeden: „Odjakživa ti nejlepší lovci lovili, ostatní se starali o pole a domácnost, a ti, co se nehodili k ničemu, dělali šamany a kouzelníky“. Alespoň tak si to pamatuji z jedné, dnes již zapomenuté předscény V+W. Je příznačné, že se v průběhu staletí v tomto ohledu nic nezměnilo, bohužel šamanů a kouzelníků jaksi přibývá, zatímco lovců je stále méně. Alespoň ve smyslu výše uvedeného citátu.

Proč to říkám? Podívejte se okolo sebe, a alespoň někdy si přečtěte zprávy na webu (noviny už dlouho nečtu). Domníval jsem se, že když už jsme ve zdraví přežili poslední krizi a brainwashing při volbách, tak nás v nejbližší době už nic tak moc strašného nečeká. Jak vidno - hluboce jsem se mýlil. Nastal čas reforem.

Ne, že bych byl proti reformám. Jenže kdykoliv se o nich začalo během mého dnes již poměrně dlouhého života mluvit, vždycky to skončilo ještě daleko větším průšvihem. Pamatujete vy starší na nejrůznější „soubory opatření…“ ti mladší na „batohy a balíčky“...? Víte, já už si dlouho myslím, že chyba je někde jinde. Abych se naučil číst a psát, musím chodit do školy. Abych se naučil jakékoliv řemeslo, musím se učit a dost dlouho to trvá, než mě pustí něco samostatně dělat. Abych mohl dělat třeba doktora, trvá to ještě déle a než mě pustí k pacientům - těch let a zkoušek, konec konců, jde o zdraví. Ale pořád ještě mohu ohrozit něčí zdraví jenom v poměrně malém měřítku a vystavuji se riziku, že mohu být za svoji neznalost potrestán.

Jenom když chce někdo dělat politiku, nemusí umět vůbec nic, jenom mlátit pantem a slibovat každému to, co chce slyšet. Nějaké odborné vzdělání, praxe - ostatně jaká je vlastně předepsaná odbornost a praxe na politika? A odpovědnost za politické a hlavně ekonomické chyby? Maximálně mě příště nebudou volit. Možná…

Takže jsou lidé ochotni volit v podstatě kohokoliv, bez ohledu na to čím je, a co umí. Hlavně že se hezky usmívá nebo umí třeba zpívat. Máme v parlamentu politiky, kteří v životě nebyli v praxi, šli do politiky rovnou ze školy a dnes rozhodují o životě nás všech. Máme ve vládě a v parlamentu právníky a chemiky, kteří dělají státní účty a pletou se do ekonomiky, neúspěšné podnikatele a řadu doktorů, kteří už dávno zapomněli svou profesi a politikou se dnes živí daleko lépe, než kdysi v ordinacích. Rozhodně bych nechtěl, aby mě některý z nich léčil. Kdysi byli v politice i idealisté, kteří snad měli nějakou vizi - zaplať bůh, ti už tam dnes nejsou, ti byli nejhorší a obvykle způsobili nejvíc malérů. Ne - dnes už jsou tam jenom ryzí pragmatici, kterým jde čistě o moc a o peníze a ani nic jiného nepředstírají, myslí to upřímně. Přesto je volíme pravidelně, dnes a znovu, protože holt volby jsou svobodné, a i kdyby šlo k volbám jenom 5 lidí z milionu, výsledky budou pořád platné.

    Někdy jsem rád, že už jsem v důchodovém věku. Ale vám, těm mladším, vaši budoucnost snad ani nezávidím.

    Nicméně nechme chmurných vizí a vraťme se k veselé současnosti. Při posledním semináři v listopadu loňského roku přišla ve večerní diskusi řeč i na kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení podle vyhlášky 246/2001 Sb., a protože okolo tohoto tematu existuje stále řada nejasností, zejména s ohledem na rozsah těchto kontrol, slíbil jsem tehdy přítomnému ing. Kaiserovi, že si od GŘ HZS vyžádám písemné stanovisko k otázce, která v diskusi padla. Můj dotaz a následující odpověď jsem slíbil zveřejnit, a proto tak činím. Sliby se mají plnit a text dotazu, aby se dal lépe číst, přepisuji zde:

Věc: Dotaz - vyhl. 246/2001/Sb.

Vážený pane,

                navazuji na naši diskuzi v Brně dne 2.11. t.r. a současně i na dnes již téměř historický dopis Vašeho GŘ č.j. PO-312/PRE-2004 z roku 2004 a znovu si dovoluji požádat o jasné stanovisko, jakým způsobem postupovat při kontrolách provozuschopnosti PBZ podle § 7 čl. 4 výše uvedené vyhlášky. Jedná se především o PBZ, uvedená v § 2, čl. f.

                V poslední době se nám množí dotazy našich členů i dalších odborně způsobilých osob, kteří narážejí na problém, jak zkontrolovat provozuschopnost nepřístupných a často ani vizuálně  nezjistitelných PBZ (ucpávek a manžet v prostupech kabelů nebo instalací v šachtách, ale i velkoplošných garážích, a dalších prvků, skrytých pod nerozebíratelnými podhledy, případně v místech, kde nelze kontrolu provést ani montážními dvířky, protože je např. v šachtě tolik instalací, že vodorovnou či svislou přepážku prostě není vidět.

                Připomínám, že tento problém nelze řešit zvýšením četnosti montážních či kontrolních otvorů, protože nelze realizovat takový otvor pod každým prostupem a z větší vzdálenosti prostě nelze zkontrolovat případné poškození, ani přečíst štítek či jiné označení kontrolovaného PBZ. V projektu tento problém řešen být nemůže, protože ani nejpečlivější projektant neví vždy předem, v jakém místě a jaký prostup v požárně dělící konstrukci montážní organizace při montáži udělá, a jeho umístění nelze často zjistit ani při dlouhém hledání.

                I když vyhl. 246/2001 Sb. ve svém § 7, odst. 4 výslovně neukládá kontrolu každého PBZ které se v objektu nachází, řada pracovníků UO HZS chápe jeho znění tak, že musí být zkontrolováno každé takové zařízení, které v objektu je. Za daného stavu je ovšem takový požadavek nesplnitelný a dochází tak zbytečně ke sporům.

                Vzhledem k tomu žádáme o Vaše stanovisko či odborný názor, jak tuto situaci nadále řešit. Je nám známo, že vyhlášku a její znění může vykládat pouze soud, na druhé straně však i ten musí respektovat při svém výkladu názor odborného orgánu, kterým Vaše GŘ nesporně je.

                Děkuji za pochopení,

Myslím, že v dopisu je popsán dotaz, vyplývající z brněnské diskuse dostatečně podrobně a nevyžaduje další komentář.  A tady je odpověď:

Dotaz - vyhláška 246/2001 Sb.

         Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR obdrželo dne 8.11.2010 Váš dotaz ze dne 5.11.2010, který se týká kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a sděluje Vám následující:

        Ustanovení § 5 odst. 1 písm. A) a c) zákona 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně) ukládá povinnost všem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám udržovat veškerá instalovaná požárně bezpečnostní zařízení v provozuschopném stavu a dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. Obdobné zákonné povinnosti vznikají též fyzickým osobám dle ustanovení § 17 odst. 1 písm. e) a i) zákona o požární ochraně.

                Podrobnosti o způsobu provádění kontrol provozuchopnosti požárně bezpečnostních zařízení jsou upraveny vyhláškou č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Dle § 7 odst. 4  vyhlášky o požární prevenci se kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší. Dle § 7 odst. 3 se provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek vyhlášky o požární prevenci. Při projektování i při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace, popřípadě podrobnější dokumentace a postupy stanovené v průvodní dokumentaci výrobce. Výrobci i projektanti takových zařízení jsou povinni dodržovat právní předpisy, a měli by při své činnosti zohledňovat i požadavek na zajištění možnosti kontroly všech instalovaných požárně bezpečnostních zařízení[1]). Příslušné doklady musí být kontrolujícímu orgánu předloženy pro každé instalované požárně bezpečnostní zařízení. Pokud provozovatel nemá k disposici doklady o provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, dopouští se tím porušení povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně. Vzhledem k tomu, že se jedná o významný prvek požární bezpečnosti stavby, a v případě jeho nefunkčnosti mohou být při požáru vážně ohroženy lidské životy, zdraví a majetek, je třeba těmto zařízením věnovat při kontrolní činnosti značnou pozornost.

                Pokud jsou výrobci nebo projektanti přesvědčeni, že některá požárně bezpečnostní zařízení není možné instalovat tak, aby bylo umožněno provedení kontroly, je na nich, aby vstoupili v jednání s příslušnými úřady a předložili argumenty, které by mohly vést ke změně právního předpisu. Do té doby však platí současná právní úprava, podle které kontrole podléhá každé instalované požárně bezpečnostní zařízení, a je na výrobcích a projektantech, jakým způsobem bude kontrola provozuschopnosti prováděna. Kontrolní orgán je oprávněn pouze zkontrolovat, zda byly dodrženy předpisy upravující tuto problematiku.

                                                                                                                                             Plk. ing. Rudolf Kaiser v.r.

                                                                                                                                              ředitel odboru prevence

A je to.

V každém případě námět na úpravu příslušného odstavce vyhlášky naše asociace podá, a to v tom smyslu, že kontrolována by měla být všechna dostupná PBZ ve stavbě.

     Já chápu, že předpis je předpis a plně uznávám, že vyhlášky jsou proto, aby se plnily. Ovšem stejně tak dobře může být vydána vyhláška o tom, že každou sobotu a neděli musí být pěkné počasí. Prostě něco se předpisem stanovit dá, a něco ne. To není o tom, že by to někdo nechtěl dodržovat, ale o tom, zda je to technicky možné. Je zřejmé, že když se staví nová stavba, je možné ji navrhnout tak, aby byl přístup např. ke všem ucpávkám a těsněním v instalačních šachtách. To znamená kontrolní dvířka v každém podlaží pod stropem a u země, a dostatečně dimenzovanou šachtu, aby byl k příslušné ucpávce přístup i při zaplnění šachty potrubím. Bude to sice drahé, ale např. v nových bytových domech by to možná šlo.

     Ale vyhláška se vztahuje na všechny provozované stavby, nejenom na bytové domy, na ty snad nejméně. Jestliže se provedou ucpávky, a potom se šachta uzavře, jestliže se provedou ucpávky ve stropech a instalují se podhledy, a tím se stanou tyto ucpávky nepřístupné, jestliže jsou protipožárně těsněny kontinuální dilatační spáry, prováděny nástřiky v nepřístupných místech (obvykle opět šachty všeho druhu), jak to má projektant či výrobce (v daném případě snad stavba, výrobce to ovlivnit nemůže) řešit, když neví, jaké další profese po něm nastoupí? A to nemluvím o nákladech, které musí být do projektu zahrnuty.

     Ale většina kontrol se provádí (nebo by se alespoň měla provádět - to je kapitola sama pro sebe) ve stavbách, které již existují. Často desítky let. Já vím, že existuje paragraf ve stavebním zákoně, který dokonce nařizuje majiteli chybějící dokumentaci znovu pořídit. Ale stůjme na zemi a v České republice. To je běh na dlouhou trať, a rád bych viděl majitele či provozovatele staršího výrobního nebo skladového objektu z minulého století (stačí z poválečné doby), který má veškerou stavební dokumentaci pohromadě, případně který si chybějící dokumentaci na vlastní náklady skutečně pořídil a může ji při kontrole předložit. Takovou dokumentaci často nedostanu ani při kontrolách objektů, postavených před několika lety. Jak mám potom vědět, kde by asi tak měly být nějaké ucpávky či jiná požárně bezpečnostní zařízení. Pamatuji doby, kdy se např. prostupy těsnily minerální či skelnou vatou, prolitou vodním sklem (prováděl kdysi Elektromont Praha, n. p. ve velkém), používaly se nejrůznější druhy těsnění, často i z plastů, je řada objektů, kde se ucpávky neprováděly vůbec a žádná dokumentace neexistuje…

Jestli ono to nějak nesouvisí s vymahatelností práva, rychlostí soudů a správních řízení atd. a s celou tou situací u nás. Pokud při kontrole podle již zmíněné vyhlášky 3 x po sobě každý rok píši do kontrolní zprávy, že instalovaný protipožární nátěr je starší deseti let a je tedy - s ohledem na chybějící průkazy životnosti nefunkční, a jestliže se přesto nic neděje a provozovatel jenom krčí rameny, že nemá peníze, tak je patrně něco v nepořádku.

Ostatně nemusíte chodit tak daleko. Kolikrát jsem už napsal do revizní zprávy, že požární uzávěr je požární pouze za předpokladu, že není zaklínován nebo uvázán za kliku ke zdi, aby se potvora „furt“ nezavíral, protože kdo to má pořád otvírat. V nejhorším se dá také odstranit samozavírač. Tyhle opravy a úpravy jsou zadarmo, ale uzávěr, částo za desítky tisíc, ztratí funkci. Lidi prostě nepředěláte, to chce nějaký ten menší požár, aby pracující lid pochopil, že požární uzávěry a předepsaný režim otvírání má nějaký smysl.

Jak je vidět, všechno souvisí se vším. Pokud se dá místo kvalifikace a znalostí všechno „okecat“ a správný Čech vždycky najde nějakou cestičku, jak příslušný předpis obejít, tak jsou všechny vyhlášky a zákony zbytečné, hasiči by se měli soustředit pouze na mokré hašení, protože holt bude patrně časem hořet ještě víc, a preventisté se mohou vrhnout třeba na projektování, aby byli ve své profesi využiti. Nebo jít prodávat syrečky. Projektové normy zatím máme aktualizované, a i přes námitky některých nejmenovaných živlů snad i v pořádku, i když s některými články také nesouhlasím. Ale o tom jindy, abych nepopudil.               

Když jsem si to po sobě přečetl, padají na mně chmury, ovšem nevím jak to upravit, aby to nevyznělo tak depresivně. Bohužel je to všechno čirá skutečnost, a tím, že se o tom nebude mluvit se nic nevyřeší. Tak raději trochu jinak:

     Novinky a aktuality z naší firmy

 I když i tohle je trochu smutná písnička. Je krize, zakázky   ubývají, nic moc se nestaví, a kde se staví, tak se šetří. Používá se jen to nejlevnější, a pokud možno tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Dál to komentovat nebudu, každý ví, oč jde.

     Nově jsme obnovili a recertifikovali celý balík ORDEXALu.

Máme přepracované katalogové listy, u oceli jsme provedli novou zkoušku na nosnících, a tak máme pro ocel i trochu jinou (řekl bych, že lepší) dimenzační tabulku. Díky tomu, že si po dohodě s výrobcem řežeme desky sami, jsme schopni dimenzovat při větších zakázkách tloušťky desek co nejekonomičtěji, tak, abychom maximálně využili dimenzace, dané výpočtem, takže přece jenom jsme i dnes schopni snižovat náklady i v obkladech. Upravená dimenzační tabulka pro 500 ⁰C podle nového STO je uvedena dále, v příloze jsou i přepracované katalogové listy.

 Výsledky vyhodnocení pro návrhovou teplotu 500°C



Některá zlepšení jsme provedli i u ostatních aplikací ORDEXALU, což nám umožnila především právě možnost volby vhodné tlouštky desek, protože už nejsme vázáni pouze na prefabrikáty.

Uvidíme, jak se to všechno v budoucnosti osvědčí, podstatné je, že teď zase nějakou dobu vydržíme s výrobkovými certifikáty, a budeme schopni se věnovat dalším užitečným věcem, čeká nás např. recertifikace ISO 9002.

Bohužel, nějak nás ty papíry přerůstají. Jsem přesvědčen, že v několika příštích desetiletích bude výroba a skutečná práce na výrobku tvořit jenom 20 % nákladů, 80 % budou věnovány průkazům, certifikacím a zkouškám. Úředníci budou mít o práci postaráno. Až na to, že už třeba nebude co jíst, protože jak známo, bez práce nejsou koláče a papírů se člověk nenají. Ovšem na druhé straně - mohl by vám vůbec chutnat takový necertifikovaný koláč?